Hlavní obsah

Sam Fogarino z kapely Interpol: Do New Yorku lidé jezdí nalézt sami sebe

Právo, Šárka Hellerová

Americká rocková skupina Interpol slaví patnáct let od vydání debutového alba Turn on the Bright Lights sérií koncertů, které desku připomenou. Jeden z nich se odehraje 9. srpna ve Velkém sále Lucerny v Praze. Ten den slaví narozeniny bubeník Sam Fogarino, který se ke zpěvákovi Paulu Banksovi a kytaristu Danielovi Kesslerovi přidal v roce 2000, tři roky po vzniku kapely. Právu odpověděl na několik otázek.

Foto: archív kapely

Interpol, zleva Daniel Kessler, Sam Fogarino a Paul Banks.

Článek

Letos s kapelou pracujete na svém šestém albu a zároveň slavíte dvacet let od vzniku kapely a patnáct od vydání debutu. Myslíte, že ta výročí nové písně nějakým způsobem ovlivní?

Je to logická otázka, mnoho kapel se v určitém bodě ohlédne a naváže na své začátky. Ale já zatím žádný odkaz na desku Turn on the Bright Lights v našich nových písních nepociťuji. Uspořádali jsme k tomu výročí pár koncertů, ze kterých jsem byl nadšený, ale beru to spíš jako uzavření té kapitoly.

Alba Turn on the Bright Lights a Antics tvoří velkou část našeho koncertního repertoáru, ale nyní už připravujeme šestou desku. Mně osobně by se více líbilo soustředit se při koncertování na druhou polovinu naší diskografie. Každopádně, abych se vrátil k otázce, spíš se snažíme stále pohybovat kupředu.

V jaké fázi přípravy nového alba jste?

Pořád píšeme. Na nových písních pracujeme už pár měsíců a ještě tomu nějaký čas dáme. Vlastně si myslím, že se před koncem roku do studia nedostaneme.

V souvislosti s kapelou Interpol je tak často zmiňováno město New York, že je až překvapivé, že v současné sestavě není nikdo, kdo by se tam narodil. Dva členové jsou Angličané, vy jste se narodil ve Filadelfii. Máte k New Yorku tak silný vztah proto, že jste tam všichni byli svého času nováčci?

Já tam přišel s asi padesáti dolary a celým jměním v autě. Neměl jsem tušení, co budu dělat a jak budu žít. K Interpol jsem se přidal po třech letech života v New York City. Pro mě je to dodnes vlastně pohádka. Vždyť si vezměte, kolik lidí přijde do New Yorku, aby se zkusili živit hudbou. Založí kapelu a zkouší uspět. Mám pocit, že lidé tam přicházejí, aby se našli. To je hlavní cíl. Mám pocit, že díky tomu městu se nám to povedlo. Proto k němu máme tak vřelý vztah.

K sestavě jste se přidal v roce 2000. Jaké jsou vaše nejsilnější vzpomínky na dobu před rokem 2002, kdy jste vydali první desku?

Byl jsem tehdy velmi překvapený, kolik lidí chodí na koncerty. Skupina sice existovala už tři roky, ale ještě nic nevydala. Byl jsem v šoku z toho, že i když je to kapela v začátcích, není pro ni problém vyprodat klub pro pár stovek lidí bez toho, aby o sobě nějak masivně dávala vědět. Pro mě to byl sen, přidal jsem se ke skupině a zjistil jsem, že už na ni chodí lidé, kteří ji mají rádi.

Pak jste vydali debut Turn on the Bright Lights, jenž byl velmi úspěšný. Jaký máte k písním na něm dnes vztah?

Vyvolávají spoustu vzpomínek. Vždyť mi naprosto změnily život. Někdy mám pocit, že se to stalo včera, a někdy zase, že to je už minimálně sto let. Fascinuje mě, že to je jen začátek toho všeho, co jsme spolu následně vytvořili.

Která část muzikantského života vás nejvíc naplňuje?

Psaní písní i turné, to se vzájemně doplňuje. Obojí se musí dít, aby vše bylo v rovnováze. Skládání je velký požitek, který si člověk dopřává v soukromí, ale pak je krásné hrát před lidmi. Právě v té kombinaci je kouzlo.

Související témata:

Výběr článků

Načítám