Článek
Na proměnu vnímání, priorit, způsobu života a vůbec světa upozorňují teoretici už desetiletí. Václav Cílek vzpomíná, že se s tématem společenského kolapsu a změny setkal poprvé na konferenci o pravěku v tureckém Kemeru v roce 1994. Pořádalo ji NATO, což považuji za dobrou zprávu, neboť to znamená, že tam myslí komplexně, nejen na zbraně.
V devadesátých letech to český animovaný film, až na výjimky, jakou byl urputný Jan Švankmajer, neměl zrovna jednoduché. Vypadalo to na kolaps. Tvůrce Krysaře (1985) Jiří Barta se k natočení dalšího celovečerního animovaného snímku dostal až v roce 2009. Festival animovaných filmů se v Třeboni také poprvé konal až v roce 2002 a Anifest byla tehdy jen národní přehlídka, kde převládala tradice, připomínala se úspěšná historie, novinek bylo poskrovnu a festivalová společnost evokovala spíš abiturientský sraz. Ale již samotný vznik takové akce naznačoval, že se něco podstatného mění.
Festival pak prošel, jak se tak stává, peripetií rozdělení a znovusjednocení, několik let probíhaly v Česku dvě téměř shodné přehlídky, od loňského roku je tu opět jediná pod názvem Anifilm. Ačkoli se tedy festivaly animovaného filmu konají v Třeboni od roku 2002 každoročně, měl ten letošní pořadové číslo šest. Pak se divte, že máme pověst divné země…
Zdenko Pavelka
Co se za těch třináct let od prvního ročníku změnilo? Tradice se stále ctí. Anifilm udělil domácí Cenu za celoživotní přínos animovanému filmu Vlastě Pospíšilové, připomněl padesátiny Večerníčku a Jiřího Brdečku. Přesto v těch několika květnových dnech převažovala na jihu Čech čerstvá energie, Třeboň připomínala univerzitní kampus. A pořadatelé, členové porot, autoři spíš studenty než zasloužilé profesory. Nové technologie táhnou mladé, mladá energie táhne obor. Samozřejmě – velký animovaný film vyžaduje trpělivost a tvůrci stárnou od jednoho snímku k druhému jakoby rychleji. Raúl Garcia, režisér Podivuhodných příběhů (adaptace povídek Edgara Allana Poea), přiznal, že na nich dělal osm let. A španělskému režisérovi Samu Conflictivosovi při výrobě drsné hororové pohádky Posedlý, která vyhrála soutěž celovečerních filmů pro dospělé, zešedivěly vousy. Ale i proto se v Třeboni zdál být svět v pořádku. Mistrům dýchají na paty mladé šelmy, změna nemusí být kolapsem.