Článek
● Esej Václava Bělohradského o tom, proč je úkolem filosofů ve společnosti specialistů podnětně artikulovat nevědění; jak nám filosofové můžou pomoci ve třech „režimech nevědění“ – režimu teologickém, agnotologickém a expertním – a co si počít s „anarchistickou energií digitálního davu“?
● Kritickou recenzi slovenského sociologa Dominika Želinského na knihu Pavla Kosatíka Slovensko 30 let poté; proč je podle autora recenze Kosatíkova publikace faktograficky, stylisticky i interpretačně nezvládnutým textem, který jako by navazoval na českou tradici pábení i český paternalismus vůči Slovensku?
● Text politoložky Kateřiny Smejkalové o novém typu „libertariánského autoritářství“ v současných společnostech; jak autorka, vycházející z knihy německých sociologů Carolin Amlingerové a Olivera Nachtweye Dotčená svoboda, interpretuje společenské podhoubí nedávných protestů proti covidovým opatřením?
● Sloupek Zbyňka Vlasáka rámující nedávnou prezidentskou volbu jako spor mezi chaosem a řádem; proč i upřímná snaha „udělat pořádek“ může ve výsledku situaci zkomplikovat a prohloubit chaos, který beztak z našich životů vytlačit nelze?
● Krátkou glosu Zdenka Pavelky o románu čínského nobelisty Mo Jena Rod rudého čiroku