Článek
• text Jana Fingerlanda o vztahu Franze Kafky k židovství a sionismu; jaké bylo intelektuální podhoubí pražských Židů na začátku 20. století a jak se stalo, že si Kafka plánoval v Tel Avivu otevřít restauraci a pracovat v ní jako číšník?
• mikropovídku Štěpána Kučery o druhém životě Řehoře Samsy, která je poctou Kafkově Proměně i myšlenkám sociologa Bruna Latoura; proč Řehořův život v hmyzí podobě mohl být naplněnější než život v podobě člověka?
• sloupek Zuzany Válkové o Mileně Jesenské; jaká byla žena, v jejíž kariéře se snoubily překlady neobjevených klenotů světové literatury s psaním návodů na výrobu domácích pleťových masek, a proč bychom spíš než o Jesenské jako „přítelkyni Franze Kafky“ mohli mluvit o Kafkovi jako „příteli Mileny Jesenské“?
• recenzi Ondřeje Soukupa na knihu ukrajinského historika a kulturologa Radomyra Mokryka Zrození disentu; v čem je i dnes aktuální příběh „šedesátníků“, ukrajinských umělců, kteří původně nebyli žádnými disidenty, ale imperiální podstata sovětského systému z nich učinila odpůrce režimu?
• krátké glosy o nových knihách; jsou to knižní rozhovor Karla Hvížďaly s Karolem Sidonem Lež má krátké nohy, básnická sbírka Romana Krištofa Na lačný srce / Suché sny ryb a reportážní kniha Jeleny Kosťučenkové Moje Rusko. Zprávy ze ztracené země
