Článek
● Rozhovor s francouzským spisovatelem Édouardem Louisem nad jeho posledním románem Jak se stát jiným; jak komplikovaná a bolestivá je cesta třídního přeběhlíka, proč se i Shakespeare může stát prostředkem násilí a proč je důležité psát o sobě stejně nesmlouvavě jako o druhých?
● Recenzi Apoleny Rychlíkové právě na knihu Jak se stát jiným; co je to vlastně ten „jiný“ život a proč Louisovo literární alter ego, které v románu často tematizuje touhu po proměně, ve skutečnosti touží jen splynout s ostatními ve vyšší společenské třídě – a proč je tedy autorova kniha především o upřímnosti a pravdě, jíž musíme čelit při pohledu do zrcadla?
● Rozhovor s režisérem, scenáristou i dramatikem Robertem Sedláčkem nad jeho divadelní hrou Hugo Haas a Adina Mandlová; jaké je to být součástí výkladní skříně různých režimů, v čem Haas a Mandlová připomínají bergmanovské persony, které si s sebou nesou pytel problémů, ale pořád kráčejí dál – a jak je na tom v tomto ohledu sám Sedláček?
● Recenzi Petra Pitharta na knihu Karla Hvížďaly a Jiřího Přibáně Hledání smyslu, poslední díl společného triptychu knižních rozhovorů; v čem spočívá Hvížďalův novinářský patent a v čem hloubka Přibáňovy analýzy tuzemských společenských dějů – a co k jejich „hledání smyslu“ může dodat filosof Jan Patočka?
● Sloupek Štefana Švece o mladých lidech hledajících osvícení; k čemu jsou vlastně duchovní školy zaměřené na „focusing“, „mindfulness“, „dhammu“, cestu pokojného bojovníka, opuštění a odpuštění, anebo sebepřijetí a sebezápor – a proč je možná k dosažení svatosti nutné být neskutečný hříšník?
● Krátké glosy Jakuba Šofara o nově přeložených knihách; jsou to román Claire Keeganové Takové maličkosti a román Virginie Woolfové Plavba