Článek
• rozhovor s legendárním maďarským režisérem Bélou Tarrem, který na podzim působí na FAMU coby mentor začínajících filmařů; jak správně učit, proč by umělci neměli při tvorbě trpět, co je klíčem k filmovém vyprávění a v čem jsou si podobní komunističtí a kapitalističtí vládci?
• cestopisnou reportáž právního filosofa Jiřího Přibáně z italského města Rimini; proč bývá toto dějiště Felliniho slavného filmu Amarcord označováno za „nejošklivější antické město v Itálii“, které je nyní navíc symbolem marnosti představ „o turismu jako demokratizující a humanistické aktivitě“ – a proč přesto Rimini, skrývající několik pokladů renesančních mistrů, stojí za návštěvu?
Motiv z plakátu filmu Federika Felliniho Amarcord (1973), odehrávajícího se v italském Rimini
• recenzi Apoleny Rychlíkové na knihu nobelistky Annie Ernauxové Paměť dívky; co spisovatelčiny vzpomínky na sebe samu coby dospívající dívku odhalují o naší společnosti, patriarchátu i paměti jako takové – a co Ernauxové kniha, tvořící jakousi „kolektivní paměť většiny dívek“, říká o právu na vlastní sebeurčení?
• sloupek Štefana Švece o umělé inteligenci a lidském autorství; proč jako čtenáři potřebujeme autory a ani umělá inteligence nám je přes všechny své schopnosti nenahradí – a co se tedy stane, až nám „AI revoluce“ velký kus autorů sebere?
• krátké glosy Miroslava Stuchlého o dvou nově vydaných básnických sbírkách; jsou to Fúrie mizení od německého autora Hanse Magnuse Enzensbergera a Poslední cestopisy polsko-české básnířky Zofii Bałdygy
