Hlavní obsah

Výběr Salonu: Zelenka, Englander, Demicková, Štengl a Dotlačil

Právo, SALON

Ve výběru Salonu najdete divadelní hry Petra Zelenky, povídky Nathana Englandera, příběhy rodin z KLDR, „román“ Petra Štengla a návrat Jakuba Dotlačila do poslední třetiny 19. století.

Článek

Petr Zelenka

Petr Zelenka Obyčejná šílenství

Akropolis

Foto: archív nakladatelství Akropolis

obálka Petr Zelenka: Obyčejná šílenství

Kdo by neznal dnes už kultovní film Knoflíkáři, který získal hned tři České lvy: za nejlepší film, scénář a režii; a všechny tři v ruce třímal Petr Zelenka. Coby scenárista se podílel rovněž na snímku Samotáři. Po těchto úspěších ho oslovil principál Dejvického divadla Miroslav Krobot, aby pro tuto alternativní pražskou scénu napsal hru. Příběhy obyčejného šílenství měly premiéru 16. listopadu 2001. Tímto dnem se rodí Petr Zelenka-dramatik. V posledním desetiletí je jednoznačně nejúspěšnějším českým autorem, jeho hry byly inscenovány ve Francii, Německu, USA, Kanadě, Nizozemsku, Belgii, Maďarsku, Rusku atd. V sousedním Polsku dokonce svého času propukla horečná zelenkománie. Nakladatelství Akropolis pod názvem Obyčejná šílenství připravilo souborné vydání dosavadních Zelenkových her Příběhy obyčejného šílenství, Odjezdy vlaků, Teremin, Očištění, Ohrožené druhy a Dabing Street. Doplněné jsou odbornou studií Lenky Jungmannové a bibliografickým soupisem divadelních inscenací těchto her. Díky tomu knihu ocení nejen běžní čtenáři, ale i odborná obec, divadelníci nebo studenti teatrologie.

Nathan Englander

Nathan Englander O čem mluvíme, když mluvíme o Anne Frankové

Nathan Englander O čem mluvíme, když mluvíme o Anne Frankové Přeložili Petr Fantys a Dominika Křesťanová.

Paseka

Foto: archív nakladatelství Paseka

obálka Nathan Englander: O čem mluvíme, když mluvíme o Anne Frankové

Na stránkách Salonu často připomínáme, že povídka jako literární útvar stále zřetelněji ztrácí své rovnocenné postavení v literární tvorbě na úkor románu.

Nicméně to neplatí pro britskou, kanadskou a americkou literaturu; zde dokonce ještě můžeme dělit autory na romanopisce a povídkáře. Osm krátkých próz, které vynesly Nathana Englandera (1970) mezi finalisty Pulitzerovy ceny, spojuje téma židovství. Současnost, do níž permanentně zasahují otevřené rány minulosti, jež není jak vyléčit. Holocaust (či vše s ním spojené) zde není módním slovem, ale všudypřítomným činitelem vedoucím i obyčejné přátelské hovory k hranicím dobra a zla, k jejich definicím či opravám těch definic. Vy byste doma ukryli Anne Frankovou?

Barbara Demicková

Barbara Demicková Není co závidět

Barbara Demicková Není co závidět Přeložila Eva Lee.

Kniha Zlín

Foto: archív nakladatelství Kniha Zlín

obálka Barbara Demicková: Není co závidět

„Kdyby naši tehdejší inženýři, stavbaři a dělníci viděli, co líčí kniha Není co závidět, jistě by se zhrozili, co z jejich úsilí zůstalo,“ uvádí v doslovu doyen české koreanistiky Vladimír Pucek. Autorkou knihy je zpravodajka Los Angeles Times, která líčí osudy tří skutečných rodin, kterým se podařilo z KLDR přejít do Jižní Koreje. Zmiňuje tu i „českou nemocnici“ v Čchongdžinu, „která si stále ještě držela evropský punc, přestože Češi už byli dávno pryč a přístroje držely pohromadě jen díky lepicí pásce“. Americký profesor Roland Wilson na křtu českého vydání předpověděl změny v KLDR do pěti až sedmi let. Spíše však ekonomické než politické.

Petr Štengl

Petr Štengl To si vypiješ!

Novela Bohemica

Foto: archív nakladatelství Novela bohemica

obálka Petr Štengl: To si vypiješ!

„Román“, složený z nestejně velkých epizod či skečů, zachycuje celý dosavadní život hrdiny, kterého autor označuje na přeskáčku, nepravidelně, cca desítkou jmen (Pupáček, Pupek, Pupín, Pupulín ad.). Od narození přes mladické sígrování, vojenskou přípravu, lásky, manželství, alkoholismus, umělecké puzení a tvoření, neúspěšné sebevraždy až po současnost. Hrdina P. je věčně udiven, jak je život jiný, než by měl být, ale vždy si to vypije sám za sebe. Nechce měnit svět, nechce brát na sebe hříchy jiných ani není prapotomkem Dostojevského Idiota. Takže se nehodí do tohoto světa? Co by se nehodil, je v něm docela rád, i když všechno, co dělá, dopadne většinou nějak jinak.

Jakub Dotlačil

Jakub Dotlačil Jiné životy Hynka Harra

Host

Foto: archív nakladatelství Host

obálka Jakub Dotlačil: Jiné životy Hynka Harra

Konečně zase nějaký autor „objevil“ poslední třetinu 19. století (podobně jako Petr Stančík v Mlýnu na mumie). Dobu závěrečné fáze národní emancipace, ale také rozvoje přírodních věd a technických vynálezů. Pražský učitel matematiky Hynek Harr se náhodou stává členem První české parapsychologické společnosti a jeho telepatické schopnosti mohou rozhodnout prusko-rakouskou válku (1866). Autor si navíc hraje s jungovskou synchronicitou, rozpory a střety v německém (pruském) organizovaném dělnickém hnutí či s rozdíly ve vojenských strategiích a způsobu vedení boje. Kniha je svým způsobem aktuální, parapsychologům neodzvonilo, jen se jinak jmenují…

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám