Článek
Sarah Watersová
Sarah Watersová Náklonnost
Sarah Watersová Náklonnost Přeložila Barbora Punge Puchalská.
Argo
obálka Sarah Watersová: Náklonnost
Náklonnost vychází v Česku pět let po vydání v originále. Britská spisovatelka zde opět sahá k osvědčenému, knihu zdobí přesnost v historických detailech viktoriánské doby, přesvědčivost hrdinů a v neposlední řadě také lesbická tematika. Nad těmito aspekty však tentokrát vysoce převažuje téma spiritismu. Hlavní hrdinka, dáma z lepší společnosti Margaret, navštěvuje ve vězení podivínku Selinu. O Selině kolují zvláštní řeči. Prý má nadpřirozené schopnosti a dokáže rozmlouvat s mrtvými… Watersová se obává škatulky „spisovatelka pro lesby“. U Náklonnosti by zase byla škoda, kdyby se o ni zajímali jen přesvědčení spiritisté. Watersová si není jista hranicí mezi skutečností a nadpřirozenem, zato toho ví hodně o lidském nitru, které je v době ohrožení a strádání ochotné přimknout se k ledasčemu.
Ayad Akhtar
Ayad Akhtar Americký derviš
Ayad Akhtar Americký derviš Přeložila Ivana Nuhlíčková.
Knižní klub
obálka Ayad Akhtar: Americký derviš
Nedávné události v Bostonu opět mohou vést k diskusím, zda jsou Spojené státy i dnes pro imigranty tavicím kotlíkem. Zda je americký způsob života schopen roztavit ostré hrany jiných kultur, náboženství a zvyků. Anebo opačně – proč se sem stěhují i ti, kdo Ameriku nesnáší. Lákavé ekonomické důvody, ale pragmatická, komerční, konzumní, nekulturní, neduchovní každodennost. Rodina pákistánského neurologa Šáha, velmi vlažného muslima, žije v Milwaukee. Jeho žena udržuje vztahy s kamarádkou Mínou, která se po nepovedeném sňatku přestěhuje do USA a žije u Šáhů. Dvanáctiletý doktorův syn Haját se díky Míně dozvídá o islámské víře, dostane od ní korán a začne se ho celý učit nazpaměť. Mína se však sblíží s doktorem Wolsohnem, který je bohužel Žid. Adětská žárlivost je velmi nebezpečná…
Jan Keller
Jan Keller Sociologie středních vrstev
SLON
obálka Jan Keller: Sociologie středních vrstev
Málokomu se podaří zbohatnout a zároveň nikdo nechce zchudnout. Proto je střední vrstva nucena i tak trochu proti své vůli myslet si, že ona je tím jedlým, co je mezi dvěma krajíci chleba. Jan Keller se po letech vrátil ke své knize Vzestup a pád středních vrstev (2000), neboť situace v první dekádě 21. století se výrazně změnila. Pro větší část středních vrstev ekonomicky vyspělých zemí k horšímu. Dříve měly své pevné místo díky tomu, že společnosti permanentně hrozil vnitřní konflikt, dnes ale marně hledají své uplatnění ve společnosti, v níž probíhá rozklad na dvě zcela nové sociální kategorie: na lidi ničím nevázané a na lidi stále zřetelněji přebytečné. Bude nás ještě dlouho bavit hrát tu hru, kdy si po písknutí jeden z nás už nesedne, protože mu chybí židle?
Miroslav Veverka
Miroslav Veverka Evoluce svým vlastním životem
Miroslav Veverka Evoluce svým vlastním životemOd velkého třesku ke globální civilizaci
Prostor
obálka Miroslav Veverka: Evoluce svým vlastním životem
Že do této rubriky takovéhle téma nepatří? Naopak! Média i vlastní pozorování utvrzují dnes a denně každého z nás v názoru, že nůžky mezi přírodními a humanitními vědami jsou tak velké, že nejde vytvořit syntézu, jež by dokladovala stejný význam obou těchto sfér, jež by je byla schopna popsat jako jeden celek, jako řád. Stroj sice (zatím) funguje, ale čím více se ho snažíme pochopit, tím více – se vzrůstající specializací – poznatky místo vytvářeného souladu, jednoty, přispívají k tříštění, k dekonstrukci. Jen čekáme na zprávy vědeckých ústavů. A najednou poučený laik přichází s knihou odpovědí. Že nejde o nějakého mašíbla, za to ručí jména Grygar, Petříček, Pačes. Miroslav Veverka (1927), do roku 2003 soudce Nejvyššího soudu, pracoval na knize sedm let. Milovníci krásné literatury mohou tuto knihu číst, a to vůbec nepodceňujeme jejich rozhled, i jako variantu Poundových Cantos, jako Joyceova Odyssea. Mohou ji mít na nočním stolku, pravidelně si přečíst stránku, nebo jen větu. Vědět o ní, že tam leží, že existuje. Zázraky se ještě dějí. Ještě pořád platí: Myslím, tedy jsem.