Výběr Salonu: Vaculík, čeští vědci, Rákos, Volkov a Rada

Ludvík Vaculík

Ludvík Vaculík Říp nevybuchl

Dokořán

„Kdo se mnou nesouhlasí, má pravdu. Však já mám dva názory, ale vyslovuju vždycky ten lepší,“ píše ve své nedávno vyšlé sbírce novinových fejetonů Ludvík Vaculík a odpovídá tím kritikům, kteří upozorňují na jeho „názorovou tuhost“. Prohlášení o „dvou názorech“ by byla škoda brát jen jako manýru nebo gesto, jde mnohem spíš o celoživotní literární manifest. Na jednu stranu jako by se sám stával svým textem, ovšem na druhou si od něj neustále udržuje odstup. A nejlépe je to vidět právě na jeho fejetonech z let 2008 až 2012, které když se vřadí do knížky, vznikne něco jako deník. Čtenář knižní tu oproti čtenáři novinovému zjišťuje, jak na sebe jednotlivé motivy, i osobní a rodinné, navazují a vzájemně se propojují. Nejde samozřejmě o deník románový a dechberoucí, jako byl Český snář nebo pozdější spis Jak se dělá chlapec, ale i tak sbírka Říp nevybuchl tvoří svébytné literární dílo a jejím vydáním vzniká víc než jen prostý součet novinových článků.

M. Bárta, M. Kovář a kol.

M. Bárta, M. Kovář a kol. Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur

Academia

Soubor studií třiatřiceti českých vědců v čele s egyptologem Miroslavem Bártou a historikem Martinem Kovářem. Více napoví druhý podtitul Minulost, současnost a budoucnost komplexních společností – tahle objemná kniha totiž střízlivě popisuje historické zániky společností a dokládá, že jde o přirozený proud existence. Slavné epochy a říše zanikaly často nikoli z vnějších příčin, ale v důsledku vlastních rozporů, protože nebyly schopny řešit své problémy, a tak přirozeně nastupovaly společnosti a epochy nové. Vždycky, když něco končilo, něco nového už bylo za obzorem.

Petr Rákos

Petr Rákos Askiburgion čili Kniha lidiček

Za tratí

Poslední, nedokončená próza Petra Rákose zabaví svou neobvyklou kompozicí, hravým, nespoutaným jazykem, častým střídáním žánrových útvarů a neotřelým uchopením klasických témat i toho nejnáročnějšího čtenáře. Civilní postavy maloměstských lidiček se zde bez mrknutí oka mísí nejen s postavami historickými, ale i s pohádkovými bytostmi a hrdiny antických mýtů, aby společně s nimi vytvořily zcela svébytný svět o vlastních pravidlech. Tato náladová smršť dovede na jedné stránce vyvolat emoce od upřímného pobavení přes jízlivou ironii až po hlubokou melancholii a svou rafinovaností, která je však prosta otravného autorského kalkulu, zanechat silný dojem.

Solomon Volkov

Solomon Volkov Rozhovory s Josifem Brodským

Solomon Volkov Rozhovory s Josifem Brodským Přeložil Alexandr Jeništa.

Camera obscura

Tvorba básníka Josifa Brodského je živnou půdou pro všechny pochybovače o moderně a postmoderně, neboť sám dokázal stvořit vlastní dějiny poezie 20. století. Ty jsou vytyčeny jmény Roberta Frosta, Wystana Hugha Audena a Mariny Cvětajevové a o všech těchto básnících se v obsáhlém knižním rozhovoru dočteme plno pronikavých postřehů i osobních vyznání. Osudy Brodského, toho světoběžníka z Pitěru, židovsko-rusko-amerického umělce, vyhnance a univerzitní celebrity, můžeme sledovat ve vždy duchaplném rozhovoru s kulturologem Solomonem Volkovem, proslulým editorem Šostakovičových memoárů.

Karel Rada

Karel Rada Kluci, kde jste?

Dauphin

Příběh nové knihy Karla Rady, bohatě protkaný citáty známých hudebních textů, nad nimiž jistě nostalgicky zavzpomíná mnohá mánička, sleduje skrze dva bratry a jejich punkovou kapelu osudy generace narozené v šedesátých letech. Vypráví o jejich revoltě během dospívání v období normalizace i o vyrovnávání se s proměnou společnosti po roce 1989. Hlavní vypravěčské pásmo Rada doplňuje literárními pokusy hlavní postavy, a vytváří tak zajímavý kontrast mezi věcně strohým vyjadřováním a místy až úporně snaživým slohem svého hrdiny. Navíc kniha, která vznikla přepracováním autorova oceňovaného scénáře Stará vlna, nezapře výrazně filmový potenciál.