Článek
Tzvetan Todorov
Tzvetan Todorov Strach z barbarů
Tzvetan Todorov Strach z barbarů Přeložil Jindřich Vacek.
Paseka
Od lingvistiky, sémiotiky a literární teorie se Tzvetan Todorov (1939), Francouz bulharského původu, dostal k sociologicko-antropologickému popisu světa a dnes ho můžeme označit za „praktického“ filosofa. Jeho úvahy o barbarství v evropském prostoru, o vlivu kultury a hledání či potvrzování identity jsou nezbytné pro zvládnutí provozu na nejsložitější křižovatce současnosti, na níž se „střetávají civilizace“. Nenabízí nestandardní řešení, ale naopak to úplně nejpřirozenější. Naše největší šance, jak se vyhnout aktům barbarství děsivých rozměrů, spočívá v tom, že jedni z nás se zbaví strachu a ti druzí zatrpklosti a pokusíme se žít v onom pluralitním světě, kde vlastní uplatnění neznamená zničení ani podrobení toho druhého. Nejpřirozenější a nejobyčejnější, přitom asi vůbec nejtěžší.
Patti Smith
Patti Smith Jsou to jen děti
Patti Smith Jsou to jen děti Přeložil Jaroslav Riedel.
Dokořán
Americká písničkářka slíbila svému umírajícímu příteli, fotografovi Robertu Mapplethorpovi, že jednou o jejich příběhu napíše knihu. Kdyby se sečetla všechna vášnivá zapřísahání lidí, co se bijí v prsa a třaslavě tvrdí, že sepíšou knihu o životě, nejlépe o lásce, byla by proti tomu Bible užmloulaným seznamem do čistírny. Jenže Smith nezůstala u slibů. Mapplethorpe zemřel v roce 1989, o dvacet jedna let později vydala písničkářka knihu Just Kids, která získala ocenění National Book Award. Smith vznáší tichou domněnku mezi řádky – může to vůbec někdy vyjít těm, kteří nechají své vnitřní světy až příliš pevně prorůst? Nemůže. Ale těm, co jsou si moc nepodobní, taky ne, takže je to vlastně nakonec asi fuk.
Melinda Nadjová Abonjiová
Melinda Nadjová Abonjiová Holubi vzlétají
Melinda Nadjová Abonjiová Holubi vzlétají Přeložila Lucy Topoľská.
Jota
Ildikó, která pochází z maďarské menšiny v srbské Vojvodině a která se s rodiči a sestrou Nomi přestěhovala do Švýcarska, plasticky popisuje proměnu rodinných vztahů – jak mezi svými příbuznými v letech po úmrtí Josipa Broze Tita v bývalé Jugoslávii, tak přímo ve své rodině. Kocsisovi začínají na vysněném Západě podnikat, provozují rodinnou kafeterii Mondial, jejich představy o životě se pomalu plní. Stejně však zůstanou pro místní „těmi přistěhovalci“ (Víte, ten homo balcanicus ještě neprošel osvícenstvím, říká pan Pfüster). Pravidelné návraty majitelů švýcarských pasů do rodné vesnice tak nejsou ničím jiným než marným hledáním dávno ztraceného domova.
Erben parodický
Erben parodický Humor a satira (nejen) podle Kytice
Paseka
Dokladem toho, že nějaké slovesné dílo je u nás opravdu klasické, je ve většině případů shoda odborníků a dokladovaný vliv na proces národní emancipace. Ale potvrzení tohoto faktu může být prokázáno i jinak: je-li text častým a trvalým objektem parodií, variací, travestií, deformujících legrácek. Erbenova Kytice byla a je aktualizována v každé generaci. Zatím. Editoři Radim Kopáč a Josef Schwarz pro to tvrzení snesli dostatek důkazů: Již jedenáctá odbila / a lampa, co temně hořela, / prskla a zhasla docela. / Toť neklamné je znamení, / že někde prasklo vedení. (Svatební kombiné, anonym; po roce 1986).