Článek
Michal Šanda a Ivan Wernisch
Michal Šanda a Ivan Wernisch Jakápak prdel
Týnská literární kavárna a Druhé město
obálka Michal Šanda a Ivan Wernisch: Jakápak prdel
Dva porybní na rybách, dva včelaři, strážci česna, dva fořtové, kteří jsou zároveň honci, dva staří zbrojnoši leštící sidolem své štíty, dva Pepinové pábící do foroty, dva pivaři věštící z pěny všechnu slávu polní trávu, dva loutkovodiči kašpárků, dva medvědáři. Dva mistři slova, Ivan Wernisch a Michal Šanda, zasedli spolu a přifukovali a přikrmovali věci kolem nás, aby se ten zludračelý svět trošku polepšil. Aspoň na chvíli. Klapot řeči jako nepokorné těkání a dobrovolné spotřebovávání našeho bytí, jako útěk z přirozeného otroctví osudu, jako efektivní krájení volného času na dokonalé krajíce z příběhů, z toho svatého vytržení.
Claudia Rothová Pierpontová
Claudia Rothová Pierpontová Roth zbavený pout
Claudia Rothová Pierpontová Roth zbavený pout Autor a jeho dílo
Claudia Rothová Pierpontová Roth zbavený pout Autor a jeho dílo Přeložil Jiří Hanuš.
Mladá fronta
obálka Claudia Rothová Pierpontová: Roth zbavený pout
„Věci se nedějí náhodou, všechno má svůj důvod,“ řekl nám do telefonu A. J. Liehm, když vysvětloval, proč se Philip Roth začátkem sedmdesátých let rozhodl pravidelně navštěvovat Prahu a podporovat zakázané československé spisovatele. Čeští čtenáři teď mají možnost seznámit se i s Rothovým zdůvodněním, jak ho zachytila autorka mistrovy mistrné biografie. A kromě jmen A. J. Liehma, Milana Kundery či Václava Havla tu ve vzpomínkové kapitole o Praze najdeme také Ludvíka Vaculíka: „Mnoho českých spisovatelů se přímo dětinsky zajímalo o kovboje a indiány; Vaculík vyzval Rotha k soutěži, kdo z nich vyjmenuje víc indiánských kmenů. Roth záhy zaostával a byl přistižen, jak si vymýšlí jména kmenů jako třeba,Kreplachové‘.“
André Gide
André Gide Návrat ze SSSR a Poopravení „Návratu ze SSSR“
André Gide Návrat ze SSSR a Poopravení „Návratu ze SSSR“ Přeložila Zuzana Tomanová.
Bourdon
obálka André Gide: Návrat ze SSSR a Poopravení „Návratu ze SSSR“
Legendární svědectví z roku 1936 s doplněním vydaným o rok později je dokument, který neztrácí na naléhavosti a překvapuje analytickou předvídavostí. Francouzský spisovatel jel do Sovětského svazu s nadšením a vrátil se s velkou a odůvodněnou skepsí. Pravda pro něj byla důležitější než ideologie a politická víra. S netuctovou empatií dokázal poznat a pojmenovat základní problémy systému a také jeho odhad, že změšťáčtělá společnost na vynucovanou konformitu a slepou poslušnost dojede, se už stihl naplnit. Předpovídal, že se byrokraticko-stranická buržoazie v další generaci promění v aristokracii peněz. Trochu se to sice protáhlo, jak si občas dějiny s lidmi pohrávají, ale dneska se té nejvyšší vrstvě říká oligarchové.
Daniel Majling
Daniel Majling Rudo
Daniel Majling Rudo Přeložil Ondřej Kavalír.
Labyrint
obálka Daniel Majling: Rudo
Komiks o cynickém třicátníkovi Rudovi, který nemá úspěch u žen, a vlastně ani nikde jinde, obsahuje ten typ humoru, který českému čtenáři v současné produkci tak citelně chybí: pohybuje se na rozhraní mezi Monty Pythony s jejich cirkusem a tradicí ukecaných, ale v zásadě nesnesitelných mladých inťošů, kteří mají sice názor na pozici člověka v 21. století a odpovědi na horu dalších globálních problémů, ale do praktického života se nehodí. Celým příběhem prostupuje sympatická nekorektnost a neúcta k ikonám, ať už intelektuálním, popkulturním nebo náboženským. „Za polem po vaší pravici stojí vlak. Ve vlaku je deset tisíc míst. Kdo se natlačí, jde do nebe, kdo ne, má smůlu. Chtěl bych upozornit Matku Terezu a jiné chytráky, kteří pouštějí druhé před sebe, že toto není test z etiky. Fakt je potřeba se tlačit.“