Výběr Salonu: Populismus, Myšková, Helle Helle, Anderson & Kronos Quartet

Jan-Werner Müller

Jan-Werner Müller Co je to populismus?

Jan-Werner Müller Co je to populismus? Přeložila Markéta Hofmeisterová.

Dybbuk

Populismus je populární… To bezesporu. Vysvětlit jednoduše a krátce, co to vlastně je, se pokouší německý politolog Jan-Werner Müller (1970), který působil na renomovaných světových univerzitách a jehož články publikují nejznámější deníky a časopisy. Na necelých sto stranách, bez klasické „vědečtiny“, popisuje v úvodu (Jsou všichni populisté?) a třech kapitolách (Jazyk populistů, Konání populistů neboli populismus u moci a Jak jednat s populisty) fenomén populismu v různých souvislostech. Závěrem knihy je pak Sedm zásad populismu, jakési shrnutí celého textu. Populismus není ani autentickou součástí moderní demokratické politiky, ani to není nějaký druh patologie vytvořený iracionálními občany. Populismus tvoří trvalý stín zastupitelské demokracie. Existuje vždy možnost, že nějaký politický aktér bude v protestu proti současným mocným elitám hovořit ve jménu „skutečného lidu…“ Hovořit o „skutečném lidu“ znamená, že existuje také „neskutečný lid“. To mějme na paměti.

(Vybral Jakub Šofar.)

Ivana Myšková

Ivana Myšková Bílá zvířata jsou velmi často hluchá

Host

Jaký bych měla krásný život, opakovala po těch, kteří to s ní pořád ještě mysleli dobře, kdybych se postavila proti zmaru. Často je to tak jednoduché! Po oceňované prvotině Nícení (2012) vydala autorka povídky, v nichž se to podstatné děje v hlavách protagonistů. V jejich skutečném životě bývají milníkem drobné lapsy, které však získávají energii (mnohdy nesprávnou) z toho sněného, vnitřního života. Jde o literární zachycení té správné chvíle, správného úhlu. Žádné vlny ženoucí text do víru pointy. Zachytit obyčejnost je těžší než rozmáchlá gesta, za nimiž následují výstřely příhod a hlášek. Aby nehrozila nuda, musí autor „umět“ český jazyk – a Myšková ho umí. Jen mně osobně připadá, že pokud přistoupíme na to, že knihy můžeme klasifikovat termicky, tahle, nedávno nominovaná na Magnesii Literu, je hodně ledová. A vykrvená.

(Vybral Jakub Šofar.)

Helle Helle

Helle Helle Tohle jsem měla napsat v přítomném čase

Helle Helle Tohle jsem měla napsat v přítomném čase Přeložila Helena Březinová.

Paseka

Dorte má dvacet, bydlí sama v domku u vlakové stanice a všem tvrdí, že chodí na univerzitu v Kodani.  Dortině životě se toho ale moc neděje, občas zamete, občas si vypije kafe na stojáka u kuchyňské linky, občas se vypraví do města, a protože nemůže moc spát, v noci poslouchá projíždějící vlaky. Dorte úplně neví, co se sebou, ale ani po tom tak docela nepátrá. Zklamaný by byl čtenář, který by očekával závratnou zápletku, objasnění Dortina počínání nebo emotivní tobogan. Kniha spíš vyvolává, a to velmi sugestivně, nostalgickou koláž těžko definovatelných, ale věru povědomých pocitů. Je jako proválené nedělní odpoledne, kdy nic nemusím, a hlavně nechci, není mi veselo ani smutno, natož aby se brečelo, okno do ulice je dokořán, ulicí projíždí auto, někdo přechází na druhý chodník, vítr se lehce opírá do stromů, po trati ujíždí další vlak…

(Vybrala Lucie Faulerová.)

Laurie Anderson & Kronos Quartet

Laurie Anderson & Kronos Quartet Landfall

Nonesuch Records

Jednou k tomuto spojení muselo dojít. Tvorba Laurie Anderson i Kronos Quartet oslovuje obdobně naladěné spektrum posluchačů. Zakladatel kvarteta David Harrington je od nátury hudební experimentátor, který Kronos provedl od Reichova a Glassova minimalismu přes africkou domorodou hudbu až po argentinské tango Ástora Piazzolly. O experimentátorství Laurie Anderson byly napsány stohy článků a odborných studií, nicméně se v posledních letech zdálo, jako by jí došel dech. Album Landfall, inspirované hurikánem Sandy z října 2012, bylo nahrané během třech dní v srpnu 2014 ve studiu v San Francisku. Proč na vydání čekalo až do února 2018, se můžeme jenom domýšlet, ale tohle všechno není až tak moc podstatné. Podstatná je hudba, a ta je znamenitá.

(Vybral Michal Šanda.)