Článek
Jurij Poljakov
Jurij Poljakov Práce s chybami
Jurij Poljakov Práce s chybami Přeložila Jaroslava Janečková.
Akropolis

Jurij Poljakov: Práce s chybami
Název novely Jurije Poljakova (1954), která vyšla v SSSR v perestrojkovém období, vzbudila bouřlivé diskuse a dočkala se filmového i divadelního zpracování, lze pochopit dvěma způsoby – a oba jsou pravdivé. Novinář Andrej Petrušov je propuštěn z novin, a než se pro něj uvolní místo jinde, nastoupí na základní školu, na níž učí jeho bývalí spolužáci z pedagogické fakulty; jeden z nich je tu i ředitelem. Hned od začátku se Andrej stává součástí (ale i obětí) „mlecího“ školního systému: konflikty ve sborovně, ambice rodičů, někdy až kruté zákony třídního kolektivu. Být hodně jízlivý, nazval bych tuto knihu Antipedagogická poema, je totiž jakýmsi opakem slavné Makarenkovy publikace. Jenže proměna školy a vzdělávání (regres, nikoli pokrok) není problémem politickým či ideologickým, je to celosvětová bolest. Nejdůležitější z celé knihy je však nakonec doslov, který autor připojil v roce 2001: Nový, demokratický mýtus je od podstaty naší ruské civilizaci stejně vzdálený jako ten předchozí, sovětský. A možná ještě vzdálenější… A řekl bych, že i samotná svoboda je jen přijatelnou mírou donucení.
(Vybral Jakub Šofar.)
Jakub Drábik
Jakub Drábik Fašista
Jakub Drábik Fašista Příběh sira Oswalda Mosleyho
Academia

Jakub Drábik: Fašista. Příběh sira Oswalda Mosleyho
Myslím, že je vhodné na tomto místě předznamenat, že žijeme v době, kdy je veřejný prostor zaplavován slovy fašismus a fašistický, jimiž je automaticky označováno vše ležící za územím popisovaným jako pravicové. A to přestože je výrazový rejstřík češtiny nesmírně bohatý. Už proto je kniha o anglickém aristokratovi a politikovi, který byl konzervativcem i liberálem (jedno období také jako ministr), než se stal ryzím fašistou a zakladatelem Britské unie fašistů, tolik potřebná. Životní příběh Oswalda Mosleyho (1896–1980) je dokonale vpleten do britských dějin první poloviny 20. století. Výborný šermíř, sukničkář, cynik, ale i ekonomický analytik, který byl výrazně ovlivněn názory Oswalda Spenglera (v teorii) a Benita Mussoliniho (v praxi). Pro současnost možná nejdůležitější jsou kapitoly o Mosleyho roli při poválečném budování tzv. Nové Evropy. A nutno přivítat, že jde o původní práci absolventa Univerzity Karlovy.
(Vybral Jakub Šofar.)
Mirek Kovářík
Mirek Kovářík Život… a poezie…?
Galén

Mirek Kovářík: Život… a poezie…?
Soubor esejů Mirka Kováříka má název, který někomu může připadat exaltovaný, ale je přesný. Jen bez toho otazníku. Kovářík se tu na spoustu způsobů dotýká fascinace, kterou dokáže probudit poezie. A umně ji provazuje s básnickými životy. Líčí svou vizi českého básnictví, které jde od baroka přes Máchu k Ortenovi, Zahradníčkovi, Divišovi, ale i ke Kainarovi či Hraběti… Eseje se týkají také začínajících talentů z pořadu Zelené peří, jejž Kovářík dlouho záslužně vedl, jsou věnovány básnícím beatnikům, trampům i surrealistům. S Kováříkovou citlivostí a vhledem vzniklo kompendium, jehož jednotlivé rozrůzněné části drží podivuhodně pohromadě. Co to je vlastně ta poezie a literatura, předvádějí tak podstatně, že mohou posloužit i jako průvodce po českých literárních dějinách 19. až 21. století, a věru nejen literárních.
(Vybral Marek Toman.)
Jiří Gebelt a kol.
Jiří Gebelt a kol. Ve stínu islámu
Vyšehrad

Jiří Gebelt a kol.: Ve stínu islámu
Sborník prací teologů, etnologů či arabistů se věnuje menšinovým náboženstvím na Blízkém východě. Představuje jednotlivé nábožensko-etnické skupiny, popisuje jejich vztah k islámu a vedle historické perspektivy zachycuje i neveselou současnost, již minority ve výbušném regionu prožívají (o útocích na jezídy či egyptské kopty referují i evropská média). Většinová muslimská populace Blízkého východu nepochybně již několik desetiletí prochází, byť v různé míře a s vlastními specifiky v jednotlivých zemích, „fundamentalistickou epochou“ – píše ve svém příspěvku Michal Řoutil. Nelze si ovšem nevšimnout, že prosazováním své „agendy“ v těch to zemích Západ dané procesy urychluje, ba někdy i provokuje. Dodejme, že Česká republika má – jako stát Evropské unie, člen NATO a přímý účastník několika vojenských misí v oblasti – na této situaci svůj podíl.
(Vybral Štěpán Kučera.)
Michaela Štěchová
Michaela Štěchová Anna zachraňuje svět
Ikar

Michaela Štěchová: Anna zachraňuje svět
Často si říkám, že by bylo fér, kdyby publicisté a publicistky dávali čtenářům vědět, z jakých pozic o knihách píšou. Takže abychom byli fér: s autorkou se přátelíme. Ale to není ten důvod, proč by její prvotina měla dostat v Salonu prostor. Michaela Štěchová, vystudovaná bohemistka žijící v Německu, ve svém počinu kriticky i vtipně ukazuje, jak naivními vizemi může být v některých případech hnána rozvojová pomoc mířící do zemí mimo Západ a jak často neumíme pracovat s hodnotami a uvažováním místních. Hlavní hrdinka Anna se vydává učit malé děti angličtinu na indonéský ostrov Lombok. Neustále však naráží na limity vlastní snahy o pomoc, a tak musí kromě svého osobního života rychle přehodnocovat i představy o tom, že Západ ví všechno nejlíp.
(Vybrala Klára Vlasáková.)