Článek
Pavel Frič, Jiří T. Kotalík a David Vávra
Pavel Frič, Jiří T. Kotalík a David Vávra Drobné perly české architektury
Titanic
obálka Pavel Frič, Jiří T. Kotalík a David Vávra: Drobné perly české architektury
Vávrova průvodcovská role v Šumných městech byla přitažlivá nejen díky radostnému opojení z objevů, myšlenek, nápadů a práce, ale také nakažlivým nadšením z krásy, ke které se Vávra mohl hlásit, protože ji považoval za svou. Stejný pocit budete mít i z knihy Drobné perly české architektury. Mezi perly autoři vybrali z osmi stovek staveb 144 nejrůznějších objektů (Sluneční brána zámeckého parku v Hořovicích, Boží muka v Horní Bobrové, menhir u Klobuk, zámecká studna v Jindřichově Hradci). Shodli se, že mezi perly patří také stavby nejsoučasnější a k veletuctu přidali i jednu z betonárek firmy Zapa, která svěřila design svých provozů architektu Janu Radovi. Málokterá kniha je takhle dotažená k dokonalosti. Fotograf Frič na řadu míst zajížděl opakovaně, aby si počkal na nejlepší světlo, studniční kapli v Malých Svatoňovicích nechá vystupovat z mlhy, hladina Padrťského potoka jakoby nasvěcovala oblouk Švédského mostu v Dobřívi zespodu. Ke každému doprovodnému textu připsal Vávra ještě pár veršíků, něžných, poetistických rýmovaček. VLukavci vyrůstal v pohádkovém altánu chlapec, kterého romantika zámeckého parku nemohla nepoznamenat. A Vávra k poctě lyrika i stavby zabásnil: Kéž někdy po dešti / jak kapky slova šelestí / Kdy narodí se z hříbku znova / Antonín Sova?
Haruki Murakami
Haruki Murakami 1Q84
Haruki Murakami 1Q84 Přeložil Tomáš Jurkovič.
Odeon
obálka Haruki Murakami: 1Q84
Konec světa tak, jak ho známe, samotáři, paralelní reality – zkrátka typický Murakami. Pokud jste nečetli brilantní Konec světa & Hard-boiled Wonderland, představují dvě části sdružené do knihy 1Q84 dobrou volbu pro večery, kdy se zdá, jako by se za vašimi zády svět tajně přeskupil. V opačném případě je Murakamiho novinka jen další variací známého. Dá se mu to ale odpustit. Stejně jako ten rozpačitý pamflet o tom, že bychom se neměli jenom válet u kafe a raději běhat maratóny. Nezbývá než vkládat naděje do třetí části, kterou Odeon plánuje vydat samostatně ještě letos. Nad rozmrzelostí pořád převládá zvědavost – podaří se autorovi svázat všechny roztřepené linky dohromady? Dopadne celý opus tak, jak jsme u něj zvyklí, nebo překvapí?
Cormac McCarthy
Cormac McCarthy Suttree
Cormac McCarthy Suttree Přeložila Alena Dvořáková.
Argo
obálka Cormac McCarthy: Suttree
O žádné z McCarthyho do češtiny přeložených knih není možno tvrdit, že by si v ní autor vybral oddechový čas. Hlavní postava té poslední, Cornelius Suttree, je nám jaksi přirozeně sympatický, přes všechno to podivné, místy flegmatické, jindy vášnivě umanuté chování, přes jeho občasné pobyty ve vězení či deliria. Nevíme, proč odešel od rodiny, ale vybral si jiný život, neorganizovaný, nesvázaný konvencemi. Žije na hausbótu na řece Tennessee, v Knoxvillu, loví a prodává ryby. Má přirozenou autoritu ve světě lidí na okraji. Čeká vůbec něco od života? Je vlastně třeba na něco čekat? Suttree je silně autobiografická próza, zachycující USA na začátku padesátých let, nevídaně humorná. A skvěle přeložená.
Johanna Andrlová
Johanna Andrlová Arabský hřebec
Dybbuk
obálka Johanna Andrlová: Arabský hřebec
Když se může míchat jazz s metalem, proč by nemohlo dojít k prolnutí červené knihovny s vědeckopopulární literaturou? Nora má dítě s Ivanem, při porodu umírá, o dítě se dál stará Klára, kterou Nora milovala. Ivan se později s Klárou a jejím (svým) synem sblíží. A všechny fascinuje postava básnířky Mariny Cvětajevové a záhada její smrti. Proč se vlastně vracela do SSSR, když věděla, co ji tam čeká? Při hledání důvodů takové oběti hrdinové postupně objevují mnohem obecnější pravdy a dozvídají se více o sobě a svém okolí. Ale nepodařilo by se jim to například bez setkání s písničkářkou Radůzou nebo bez seznámení se s dílem matematika Johna F. Nashe či psychologa a popularizátora LSD Timothyho Learyho. Protože vesmír, v němž žijeme, je vlastně milostný román.