Článek
Octavio Paz
Octavio Paz Sor Juana Inés de la Cruz aneb nástrahy víry
Octavio Paz Sor Juana Inés de la Cruz aneb nástrahy víry Přeložila Anna Tkáčová.
Dauphin
obálka Octavio Paz: Sor Juana Inés de la Cruz aneb nástrahy víry
Má-li 20. století spisovatele, o jejichž významu je zbytečné se přít, patří mezi ně i mexický literát Octavio Paz. Ten byl většinu života fascinován postavou básnířky a řeholnice Juany Inés de la Cruz (1651–1695), která se zasazovala o práva a lepší postavení žen. Pazova objemná práce je esejí propojenou dějinami, literaturou; ale současně i životopisem. Přesah do současnosti poskytuje třeba básnířčin nekončící boj s ortodoxií. Brání své právo na světské vědění, které má být předstupněm k vědění náboženskému. Píše, že inteligence není privilegiem mužů, ale ani hloupost není výhradně záležitostí žen.
Alessandro Piperno
Alessandro Piperno S těmi nejhoršími úmysly
Alessandro Piperno S těmi nejhoršími úmysly Přeložila Alice Flemrová.
Paseka
obálka Alessandro Piperno: S těmi nejhoršími úmysly
Existují minimálně tři důvody, proč číst tuhle prvotinu, která vyvolala poměrně široký ohlas (i negativní). Zaprvé, málokomu se v poslední době tak podařilo literárně odmytizovat židovské téma. Zadruhé, jde o brutální pohled do života italské smetánky, do jejího snobství, do hry na tradice. Za třetí, je zde zřejmá snaha vydat co nejvíce slov, jež nejsou zbytečná. Román je složený ze dvou částí, v té první nabízí popis tří generací židovsko-katolické rodiny ve druhé polovině 20. století, jejich úspěchy i pády, ve druhé osudový vztah vypravěče Daniela k dívce Gaie. Proč psát o hrdinech s nejlepšími úmysly, když to lépe zvládnete s těmi, co mají ty nejhorší?
Nicholas Bradbury
Nicholas Bradbury Tržní farma aneb Jak lišky rozbily prasátko
Nicholas Bradbury Tržní farma aneb Jak lišky rozbily prasátko Přeložil Marek Sečkař.
Akropolis
obálka Nicholas Bradbury: Tržní farma aneb Jak lišky rozbily prasátko
Některé romány si říkají o pokračování, která však obvykle nedopadají dobře. Bradbury si pro svůj debut vybral vysoký cíl: navázat na Orwellovu Farmu zvířat. V jeho verzi dochází na osvobozené farmě k postupné proměně hesla Svobodu pro všechny na Svobodu a prosperitu pro všechny. Objevují se lišky, králíci, krtci. Na rozdíl od obecného Orwellova podobenství o proměně revoluce v totalitu popisuje Bradbury vznik peněz – od zlatého standardu až po finanční deriváty, vznik médií a bulváru, systém poradců a prognóz. A jak přemíra informací urychluje proces zapomínání na ty nejzákladnější pravdy.
Anna Barkovová
Anna Barkovová Osm hlav šílenství
Anna Barkovová Osm hlav šílenství Poezie, próza, deníky a korespondence ruské lágrové básnířky
Anna Barkovová Osm hlav šílenství Poezie, próza, deníky a korespondence ruské lágrové básnířky Přeložili Radka Rubilina a Jakub Šedivý.
Prostor
obálka Anna Barkovová: Osm hlav šílenství
Katastrofální absence člověka v davu. Anna Barkovová (1901–1976) se na začátku dvacátých let dostala díky A. V. Lunačarskému, lidovému komisaři pro vzdělávání, který ji označil za velký příslib ruské literatury, do centra sovětského dění, do Moskvy. Netrvalo ale dlouho a „ideově se odklonila“, což jí vyneslo první zatčení v roce 1934 – a nebylo zdaleka poslední. Ve vězeních, gulagu a vyhnanství strávila několik desetiletí. Teprve od roku 1990 je v Rusku opět vydávána. Základem českého výboru je próza Osm hlav šílenství z roku 1957, rozhovor autorky se ztělesněním zla (ďáblem), v němž najdete kromě obecných témat vykořeněnosti a skepticismu i úvahy o sjednocené Evropě či o jaderné katastrofě. Autorčiny verše vznikaly v průběhu padesáti let a deníky jsou z let 1946–1947 – a obojí je pořád aktuální. Život Barkovové byl výrazně ovlivněn i jejím individualismem a lesbickou orientací.
Miloš Gerstner
Miloš Gerstner Prokletí pastýřů z Rohu
Miloš Gerstner Prokletí pastýřů z RohuRomán o horách a lidech
Dauphin
obálka Miloš Gerstner: Prokletí pastýřů z Rohu
Statek pastýřů z Rohu je snad opravdu prokletý, manželky hospodářů umírají při narození prvního syna... Proti času jde román folkloristy, vlastivědného badatele, znalce Krkonoš a Podkrkonoší Miloše Gerstnera (1915–2006). Život pastýřů, dřevařů, vorařů, každodenní dřina uprostřed hor, kde platí jiné zákony než v nížině, ve městě. Každodenní plynutí času spojené s tradicemi a zvyky a odvíjené od roční doby a jí odpovídajícímu počasí. I láska či nenávist jako kdyby dodržovaly tento řád. Autor vytváří představu jakési obecné, romantické krajiny, z níž čtenář neodvodí, kde a kdy se příběh odehrává. I jazyk odpovídá snaze popsat svět, který už zmizel. Přibývá mraků, houstnou a seskupují se, válejí se po hřebenech Hor a sesmekují se i do údolí a propírají vzduch chladnými dešti. Zmenšil se obzor, jen chvílemi mohl pastýř pohlédnout do kousku ploché nížiny nebo na vrchol pohoří.
O umění s rozumem
Host
obálka O umění s rozumem
Věda a umění. Dva rozdílné světy, dvě rozdílné cesty za poznáním. Téměř tři desítky (hlavně) českých a slovenských exaktních i společenských vědců se vyslovují ke vztahu vědy a umění. Mohou být stavěny na stejnou úroveň? Mezi odpovídajícími je i sociolog globálního dosahu Zygmunt Bauman: Umění i humanitní a společenské vědy lze chápat jako cvičení v „sekundární hermeneutice“ – v reinterpretaci již interpretovaného. Nemohou tedy jinak než pátrat po skrytých švech, podél nichž by se daly trhat opony (mám-li použít metaforu Milana Kundery) společných výkladů. Nebo třeba geolog a klimatolog Václav Cílek: Věda je úsudkem o věcech, umění je branou ke kráse. Pochybovat o těchto věcech není možné, stejně jako nepochybujeme o vodě. Umění je však silnější. Nejde udusit, vždy se samo od sebe objeví…
Mikael Gwilou, Denis Molčanov
Mikael Gwilou, Denis Molčanov Češi, polibte mě…
Dybbuk
obálka Mikael Gwilou, Denis Molčanov: Češi, polibte mě…
Bývávali jsme, my Čechové, statní jonáci. Holubičí povahy. Pak jsme také byli smějícími se bestiemi. Improvizátory (v každé situaci) se zlatými ručičkami… Ale když se na sebe podíváme do zrcadla a budeme se snažit zachytit tam něco z češství, které si od dob národního obrození umanutě pěstujeme, jsme to „spatřené“ schopni vůbec popsat bez pomoci kýče, bez Švejka, piva, bez houbaření a tolerovaného přikrádání? Francouz dlouhodobě žijící v Česku a překladatel z čínštiny, francouzštiny a angličtiny se o to pokusili. Partnerský dialog Češky Terezy a Kanaďana Arthura je jakousi filosofickou rozpravou na mírně zlomyslné notě.