Článek
Jan Novák
Jan Novák Aljaška
Plus
Jan Novák získal v roce 2005 Magnesii Literu za knihu Zatím dobrý, která vypráví o fenoménu bratří Mašínů. K otázce hrdinství a zbabělosti se autor vrací i ve svém „nerománu“ Aljaška, jejž Novák podle svého vyprávění zamýšlel původně jako filmový scénář, nakonec se ale rozhodl neuchycený námět zrecyklovat do knižní podoby.
Příběh o ušlápnutém řidiči jedné chicagské pekárny doplnil o vlastní vzpomínky a postřehy, které ho k příběhu inspirovaly. Hlavní hrdina Nemanic se po vyhazovu z práce rozhodne ventilovat svou léta probublávající zlobu radikálně – vraždou. Po ní se však namísto očekávané katarze a úlevy dostaví jen úlek a rozčarování.
O králi Popelovi, na němž si myši pochutnaly
O králi Popelovi, na němž si myši pochutnaly Přeložila Dorota Müllerová.
Argo
Edice Mýty, pohádky a legendy je navzdory názvu určena pro dospělé. Abychom nezapomněli, jaké to bývávalo před usnutím, a abychom se přitom taky něco dozvěděli o světě. Texty polského svazku jsou rozděleny podle osmi oblastí a doprovázejí je příjemné ilustrace Barbory Motlové. Jedinou výtkou je špatná čitelnost doslovu, poznámek a seznamu literatury, které jsou tištěny zelenou barvou. Ale teď už poslouchejte: V popředí družin jeli kmenoví vůdci, tři bratři Lech, Čech a Rus. Každý z nich ztělesňoval odlišný vzhled i povahu: Lech upřímný a srdečný, Rus mlčenlivý a uzavřený, Čech neklidný, bystrý a hbitý. (Lech, bílý orel a založení Hnězdna) Ano, v pohádkách je možné všechno…
Patrik Ouředník
Patrik Ouředník Utopus to byl, kdo učinil mě ostrovem
Torst
Čtrnáctá esejistova kniha je vyprávěním o utopiích jako konstitutivním prvku v matrici judeokřesťanské civilizace. Volně přeloženo: euroamerický svět je postaven na utopiích. Jednou z nich bylo i volební právo žen nebo sen o černém americkém prezidentovi a podobné civilizační komplikace, s nimiž se bílý muž potýkal, činí tak dodnes a pořád není schopen se s nimi vyrovnat. A tak sny o lepším světě jsou postupně nahrazovány vizemi hnusné budoucnosti, ta huxleyovskoorwellovská je ještě příjemnou sociální idylou a Bradburyho pálení knih jen trochu výstřední úchylnou intelektuální zábavou. Přicházejí ostřejší hoši.
Jehan z Nostredame
Jehan z Nostredame Životy slavných a starých provensálských básníků, kteří žili v dobách hrabat z kraje Provença
Jehan z Nostredame Životy slavných a starých provensálských básníků, kteří žili v dobách hrabat z kraje Provença Přeložil Josef Prokop.
Argo
V literatuře se nehrají hry na pravdu. Kdyby tomu tak bylo, byly by próza i poezie nemastné neslané. A nejde jen o příběhy samé, ale i o dobu a způsob jejich vzniku. To, co v historiografii musí lícovat, v literatuře vzniká z rozhodnutí autora, pravda a mystifikace stojí v nerozborném šiku, jako dvě tváře téhož. V roce 1575 vyšla v Lyonu kniha, jakési trubadúrské who si who, jež výrazně napomohla stvořit mýtus, který ovlivnil literaturu dalších čtyř set let. A to přesto, že na konci 19. století bylo odhaleno, že ta téměř osmdesátka textů je směsí parafrází životopisů básníků-pěvců kdysi existujících i vymyšlených. Máme snad mít z toho důvodu ze čtení o Peirovi ze Sant Remy či Hugovi z Lobieres a dalších menší potěšení? Jestli vám autorovo jméno připadá povědomé, tak se nemýlíte. Jeho starším bratrem byl Nostradamus, jeden z nejznámějších evropských prognostiků.
Radek Malý
Radek Malý Listonoš vítr
Albatros
Básník Radek Malý se v české literatuře pomalu dostává do pozice čítankového klasika.
Taky jeho nová sbírka pro děti Listonoš vítr zní, jako by měl Malý pracovnu vedle Josefa Václava Sládka a Františka Hrubína. Mezi verši, které mu listonoš vítr šeptal v olomouckých parcích na podzim roku 2009, najdeme převážně básně zklidněné a mírné, jak se na podzim v Olomouci sluší. Listonoš vítr ze své brašny / už listy stihl vysypat / do každé louže, každé kašny. / Tak čtěte si… pak běžte spát. // Pojedem spolu celou zimu / na oslíkovi ty a já, / budeme zpívat o podzimu / a dojedem až do jara. Knížku doprovázejí pohádkové ilustrace komiksového tvůrce Pavla Čecha a uvádí ji dopis „babičky“ básnířky Bohumily Grögerové.