Hlavní obsah

Výběr Salonu: Nahacz, Havel, Roth a Hanák

Právo, SALON

Polský Pepin, český Vašek, rakouský monarchista a české celebrity...

Článek

Mirosław Nahacz

Mirosław Nahacz Prcek

Mirosław Nahacz Prcek Přeložila Barbora Gregorová.

Dybbuk

Nejbližším literárním příbuzným Prcka, hlavní postavy novely předčasně zemřelého polského autora, je Hrabalův strýc Pepin. Jenže tenhle vrchní pábitel je českou, specifickou variantou jedné figury světového písemnictví, zatímco Prcek nemá žádné ambice říkat „nízkým způsobem“ univerzálně platná moudra. On je opravdu ousider osudem i rozhodnutím, ožungrem a vychcánkem z polského venkova, který si chce užít a moc nepracovat, vymačkat z naskytnuvší se situace všechno, pokud to jde a nebolí to. Není to ani kladná, ani záporná postava, je to glosátor přítomnosti s motivací: Užij dne!. Bytí si dokazuje svým řečněním. A kecy plynou a frčej si to ve drahým autě stovosumdesátkou na ručku v zatáčce. Jak píše v doslovu knihy jiný polský prozaik, Andrzej Stasiuk, dokud Prcek mluví, vyhrává nad nicotou, mlčení pro něho znamená smrt.

Václav Havel

Václav Havel Motomorfózy

Galén

„Autostop byl prvním textem, na němž jsem se autorsky podílel a který byl uveden na jevišti,“ napsal Václav Havel o pásmu Ivana Vyskočila ze začátku šedesátých let. Není to úplně pravda, Havel v Dálkovém výslechu vzpomínal, jak na vojně s kamarády napsal „socialisticko-realistickou“ i „odvážně kritickou“ hru, s níž slavili úspěchy v soutěžích armádních souborů. „Když jsme však měli jet na celoarmádní přehlídku do Mariánských Lázní a hrozilo nebezpečí, že ji vyhrajeme, prostudovali si na Hlavní politické správě Čs. armády náš kádrový materiál a dospěli k oprávněnému názoru, že si z nich děláme srandu.“ Skeče Motomorfóza a Ela, Hela, které Václav Havel pro Vyskočilův Autostop napsal, jsou však jeho první „profesionální“ kusy – ovšem srandu si v nich dělá taky.

Joseph Roth

Joseph Roth Filiálka pekla na zemi

Joseph Roth Filiálka pekla na zemi Přeložil Ondřej Sekal.

Academia

Rakouský monarchista, konzervativní muž a nesmiřitelný nepřítel každé vlády, v jejímž čele stojí čalouník, tak se v jednom článku definoval Joseph Roth (1894–1939). Německy píšící spisovatel a novinář je dnes bohužel stále zastíněn známějšími jmény té doby (Mannovými, Feuchtwangerem), ale výbor z jeho protinacistických novinových článků, dopisů Stefanu Zweigovi či nezveřejněných textů z doby emigrace (od března 1933) dokazuje, že okamžitě pochopil fungování totalitního systému třetí říše a popsal ho bez jalových frází (a přitom zůstal německým spisovatelem židovského původu). Jeho psaní je chytré, inspirující a čisté. A platí stále. Jestliže někdo opatruje na hřbitovech hroby Lessinga a Schillera, není proto ještě zdaleka Lessingův a Schillerův dědic.

Tomáš Hanák

Tomáš Hanák Doživotí a jak na to

Smršť

Z Karla Gotta, Miroslava Donutila či Heleny Vondráčkové, ale hlavně sám ze sebe si dělá legraci Tomáš Hanák v souboru překvapivě bystrých a nakažlivě vtipných novinových sloupků ze začátku milénia. Hanákova knížka je druhý počin nového nakladatelství Smršť, které se při pohledu na vydané i plánované knihy zřejmě chce profilovat dvěma směry: prvním je vydávání lehkonohých textů tuzemských osobností (po Tomáši Hanákovi mají následovat Tomáš Kafka a Tomáš Baldýnský) a druhým vydávání náročnější světové prózy – první knihou nakladatelství Smršť byl román oslavovaného portugalského spisovatele Gonçala M. Tavarese Pan Valéry a logika, další autorovy tituly Pan Brecht a úspěch a Pan Kraus a politika mají záhy následovat.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám