Článek
Peter Murphy
Peter Murphy Sezona v pekle
Peter Murphy Sezona v pekle Přeložila Markéta Musilová.
Odeon
K tradičním tématům existenciální britské prózy příliš mladistvých hrdinů se vyjadřuje debut irského publicisty a spisovatele Petera Murphyho. Přes biblické odkazy, bizarní i psychedelické momenty prosvítá silný a autentický příběh Johna Svatého – hlavní postavy i vypravěče románu, a jeho věrného kamaráda Jameyho. Druhý z nich je mimo jiné inspirován prokletým francouzským básníkem Arthurem Rimbaudem (ostatně jako název díla sám). Spolu oba mladíci procházejí rvačkami, alkoholickými i prvními sexuálními dobrodružstvími. Ocitají se i za hranicí bezpečí a legality. A mimo jiné si uvědomíte, jak snadno se to stává.
Dario Fo
Dario Fo Polomyšín
Dario Fo Polomyšín Mých prvních sedm let (a nějaké navíc)
Dario Fo Polomyšín Mých prvních sedm let (a nějaké navíc) Přeložila Marina Feltlová.
Agite/Fra
Italský laureát Nobelovy ceny za literaturu vzpomíná na dětství a mládí. Čas obrousil hrany a Fo se představuje mnohem ztišeněji, než bychom od pověstného provokatéra čekali. Před sedmi lety například dokázal vytočit Berlusconiho svým představením Dvouhlavá zrůda tak, že jeden z premiérových poskoků nařídil soukromé televizi vysílat inscenaci s vypnutým zvukem. Polomyšín by se mohl jmenovat také Netopýrov, protože Italové říkají netopýrům polomyši a takhle se říkalo taky občanům městečka Porto Valtravaglia, protože to byli převážně skláři a pracovali hlavně v noci. A Fo jako malý kluk v tom městečku objevil kouzlo příběhů a vyprávění.
Roman Sovák
Roman Sovák Zastřelte růžového medvěda
Kniha Zlín
V roce 1962 narozený autor vydal teprve druhou knížku (po povídkách Centimetr od tvých rtů pod pseudonymem Jan Novák). Novela vybroušeného stylu o pětačtyřicátnické bilanci vzácně propojuje v ději i v úhlech pohledu Prahu s Brnem. Protagonisté si říkají Klub autorů brněnských východního Žižkova, což napovídá, že taky píšou. Budiž, o (obvykle svém) psaní píše kdekdo a nemusí to hned znamenat sebestřednost. Příběh má šťávu, lásky je tu nad hlavu a milostné propletence skládají obraz generace, která se musela vyrovnat se dvěma životními předěly naráz: po školách vstupovala do života a podobným sebenalézáním procházela po roce 1989 i celá společnost. Kdo jak dopadl? …ještě to nekončí, píše Sovák.
Blanka Činátlová
Blanka Činátlová Příběh těla
Pistoriusšanská
Zatímco v historiografii se začaly objevovat studie popisující spíše struktury než vyprávěné příběhy již od třicátých let minulého století, v literární vědě je tento způsob badatelského přístupu mnohem mladšího data. Zajímavým příspěvkem k němu je studie Blanky Činátlové o způsobech ztvárnění a využití těla v literatuře. V úvodu o tom autorka píše: To, jakým způsobem se v prostoru orientujeme, ukazuje prožívajícího jako tělo, které je, ač netematické, neustále přítomno. Vědomí mého těla, těla živého a fungujícího, iniciuje každou zkušenost. S tělem souvisí nálada; postoj, který vytváří naši základní situaci a který pociťujeme na naší dynamice. Stálo by možná za to spočítat, kolik existuje textů, v nichž se lidské tělo nevyskytuje vůbec.