Článek
Rjú Murakami
Rjú Murakami Nekonečná, téměř průzračná modř
Rjú Murakami Nekonečná, téměř průzračná modř Přeložil Jan Levora.
Argo
Autor se ve své prvotině z roku 1976 noří do světa dospívajících v malém japonském městečku s přilehlou americkou základnou. Její stín suverénně modeluje chování hrdinů a nutí je, aby si zas a znova nevěřícně přeměřovali celu svých nových „svobod“. Jejich chování se však začne brzy podobat amoku člověka, co se ve tmě stále dokola rozbíhá proti zdi, aby pokaždé se stejným překvapením narazil. Halasné večírky, experimentování s drogami a sexualitou jsou však jen pokusem o přehlušení příliš hlasitého vnitřního ticha. Za svůj prozaický debut získal Murakami literární ocenění Akutagawa šó. Jeho přímočarý pohled však vzbudil v době vzniku také vzrušenou debatu o rozdílu mezi literaturou a čistou pornografií.
Kenzaburó Óe
Kenzaburó Óe Seventeen, Sexuální bytosti
Kenzaburó Óe Seventeen, Sexuální bytosti Přeložil Michael Weber.
Plus
Hrdina novely Seventeen cítí, že to s ním v jeho sedmnácti jde „od desíti k pěti“. Zklamání a mizivou sebedůvěru jen posiluje častou masturbací. Ale až v okamžiku, kdy sebelásku vymění za stejně posedlý cit k nacionalistické frakci Císařská cesta a kdy mu propadlý hrudník zahalí uniforma, zažívá to pravé uspokojení. Text druhé novely Sexuální bytosti, která česky vychází spolu se Seventeen, přebírá postavu sexuálního mladíka (jak dominantní postavy svých prací z přelomu 50. a 60. let označuje sám japonský nobelista). J. nenalézá klid a své skutečné možnosti začne převažovat až při bezcílných jízdách městem, kdy se seznámí se dvěma exhibicionisty a poznává pravou hodnotu veřejného odsudku a přiznané hanby.
Oriana Fallaci:
Oriana Fallaci: Hněv a hrdost
Oriana Fallaci: Hněv a hrdost Přeložili Antonín Hradílek a Marie Koldinská.
NLN
Světově proslulá italská novinářka (1929–2006) seděla ráno 11. září 2001 ve svém newyorském ústraní a z práce na románu ji odváděl pocit ohrožení natolik, že zapnula televizi – a na každém ze stovky kanálů viděla hořící věž WTC a pak letadlo mířící neúprosně k druhé budově. Impulsem pro její pohled na událost byla žádost šéfredaktora italských novin – článek (svědectví, ale hlavně analýza) vyprovokoval kdekoho k rozhořčené reakci, a tak přerostl v knížku. Ta je pronikavým pohledem na příčiny od té doby stále naléhavěji pociťovaného úpadku euroamerické civilizace. Fallaci žaluje po Zolově způsobu na její lídry, pohodlné, rozměklé, poživačné, ustrašené, tupé, bez vize a hlavně – na rozdíl od islamistů – bez jakékoli vášně.