Článek
Herta Müller
Herta Müller Cestovní pas
Herta Müller Cestovní pas Přeložila Radka Denemarková.
Mladá fronta
Cestovní pas (Der Mensch ist ein großer Fasan auf der Welt) vyšel poprvé v roce 1986, originální titul cituje rumunské přísloví: Člověk stejně jako bažant nevzletí výš, než mu dovolí okolnosti a vlastní omezení. Musí se smířit a vystačit si s tím, co má. Herta Müller přistupuje k realitě „jinak“. Čtenáře přizve k obrubni studně, nechá ho zírat dolů. A čtenář si zvyká na chlad, průvan, vlhkost, oči přivykají šeru. Text je syrový záznam pomalého toku čekání, plynou dny, měsíce, roky, životy. Každý den je nicotný, nekonečný. Zároveň osudový, říká její dvorní překladatelka Radka Denemarková. Držitelka Nobelovy ceny za literaturu v Cestovním pase vypráví barvitě zdánlivě všední příběh nekonečného čekání na výjezdní doložku z rumunského komunistického režimu směr svobodný svět. Urychlit celý proces lze jen obětováním vlastní důstojnosti.
George Blecher
George Blecher Jsou i jiní lidé
George Blecher Jsou i jiní lidé Přeložil Marek Sečkař.
Host
Hrdinové povídek George Blechera chodí po ulicích New Yorku, potkávají se, dívají se po sobě, přenášejí na sebe navzájem své sny a touhy a – nerozumějí si, píše se o knize v nakladatelské anotaci. Právě situace, kdy lidé žijí více vedle sebe než spolu, neschopnost prožít, cítit jsou hlavními tematickými motivy Blecherovy povídkové sbírky. A tíživost, s jakou to umí popsat, je bravurní. I zde znovu prokazuje svou sílu město New York a jeho kosmopolitnost, ne náhodou je Blecher přirovnáván k temné stránce Woodyho Allena. Ale kdyby vám stopy po newyorském intelektuálovi byly málo, věřte, že tu najdete i nezanedbatelné odkazy ke klasické ruské povídkářské škole – zejména k Čechovovi, kterému je i jeden z příběhů zasvěcen. Autor byl také hostem květnového pražského Světa knihy.
Adam Rapp
Adam Rapp Rok nekonečného strádání
Adam Rapp Rok nekonečného strádání Přeložila Petra Kůsová.
Argo
Když se přestěhuje někdo, jehož cílem jsou literární výšiny, z Prachatic nebo Bruntálu do Prahy, vždy zůstane boj se slovy jen na něm. V New Yorku je to jinak, tam má každý adept knižní slávy ochotnou múzu, věrného mentora a výtečného sparingpartnera ve městě samém. Kolik románů nejen americké literatury se tu odehrává! Rapp píše o jednom roce začínajícího spisovatele z amerického „venkova“, který bydlí se třemi vrstevníky ve čtvrti East Village. Získá práci v odbytovém oddělení velkého nakladatelství.
Jeho nadřízený mu sice vysvětluje, že recese oslabuje naši schopnost snít, ale ani rutinní a cynicky pragmatická nakladatelská realita hrdinu nepřesvědčí, že by měl opustit svůj spisovatelský sen. Rappova kniha opět dokazuje, že k velkému románu není třeba velkého příběhu. Tohle New York umí!
Sarah Waters
Sarah Waters Malý vetřelec
Sarah Waters Malý vetřelec Přeložila Barbora Punge Puchalská.
Argo
Můžete si sice stokrát opakovat, že duch capkající po honosném sídle rodiny Ayresových je jen zhmotněnou metaforou aristokratických traumat, ale cvakání vlastních zubů budete slyšet navzdory racionálním interpretacím. Duchařské scény jak vystřižené z gotického románu v sobě mají poeovskou poetiku a sílu, zlo je nepojmenované, slídivé a o to děsivější. Rozvrat vznešené rodiny Ayresových tak chvílemi připomíná Zánik domu Usherů, občas pak problesknou motivy z knihy Na Větrné hůrce nebo Dickensova Ponurého domu. Autorka se v románu tentokrát odklonila od svých obvyklých motivů lesbické lásky a hlavním vypravěčem je muž, svému vyprávění tím na působivosti ale nijak neubrala.
Sarah Waters
Sarah Waters Špičkou jazyka
Sarah Waters Špičkou jazyka Přeložila Barbora Punge Puchalská.
Argo
Román odehrávající se v Londýně devatenáctého století probouzí k životu odkaz klasické anglické literatury z viktoriánského období. Dobu, kdy muži byli distinguovaní, dámy něžné a v několikastránkových dialozích se řešilo, zda drazí hosté ráčí pít čaj raději s mlékem, nebo bez. Waters toto konzervativní pojetí ovšem čeří svým svérázným přístupem. V její knize má většina něžných hrdinek lesbickou orientaci, s pány se skoro nedá rozumně mluvit a místo čaje a počasí se diskutuje hlavně o sociálních podmínkách dělníků. Hlavní hrdinka Nancy tápavě hledá své místo ve světě a pro tento zásadní motiv je vlastně docela fuk, jestli je lesbička, heterosexuálka nebo třeba mormonka. Mimochodem Sarah Waters se při své návštěvě Prahy zúčastnila také českého scénického čtení své knihy, které připravil Lukáš Hejlík.