Hlavní obsah

Výběr Salonu: McEwan, Duchovny, Katalpa, Navarová, Barborka

Právo, SALON

V dnešním výběru Salonu najdete romány britského spisovatele Iana McEwana, amerického herce Davida Duchovnyho i české prozaičky Jakuby Katalpy, sebrané texty písničkářky Zuzany Navarové a výbor z díla experimentálního básníka Zdeňka Barborky.

Foto: Jiří David

Výběr Salonu

Článek

Ian McEwan

Ian McEwan Skořápka

Ian McEwan Skořápka Přeložil Ladislav Šenkyřík.

Odeon

Foto: archív nakladatelství Odeon

Ian McEwan: Skořápka

Když se řekne současná britská literatura, tak zcela jistě musí zaznít jméno Iana McEwana, který se do takového postavení dostal hned prvním románem Betonová zahrada. Každopádně je jisté, že při stavbě každého dalšího mcewanovského příběhu bude využit nějaký nepříliš standardní prvek. Ve Skořápce je vypravěčem a hrdinou fetus čili jedinec těsně před narozením. Popisuje připravovanou vraždu svého otce Johna, jehož podvádí jeho manželka Trudy s jeho bratrem Claudem. Kromě sexu jde i o zchátralý dům v dobré čtvrti, který má obrovskou cenu. I při dokonale naplánované vraždě se ale může objevit chyba, neboť ďábel tkví v detailu. Embryo-komentátor je zároveň spolupachatelem a spoluobětí, současně také vyšetřovatelem, prokurátorem a soudcem. Ale hlavně autorovým heroldem.

(Vybral Jakub Šofar.)

David Duchovny

David Duchovny Ten mizernej Bucky Dent!

David Duchovny Ten mizernej Bucky Dent! Přeložila Jana Jašová.

Knižní klub

Foto: archív nakladatelství Knižní klub

David Duchovny: Ten mizernej Bucky Dent!

Psát postmoderní literaturu není žádný med, protože čtenáři jsou rádi, když jsou schopni najít v knize jasné téma. To nechce pochopit Ted, který sice vystudoval prestižní vysokou školu, ale nic z toho, co napsal, nikdy nevyšlo. Živí se jako prodavač buráků na stadiónu baseballového klubu New York Yankees, nemá ženskou, ale zato se hlásí ke komunismu… No, hlavně o tom mluví. Všechno se změní, když mu zavolá Mariana, terapeutka truchlících, že jeho otec umírá na rakovinu. Ted svého otce nikdy nemusel, nicméně v tom krátkém vymezeném čase k němu postupně najde cestu. A chtěl by ji najít taky k Marianě. Autorem románu, v němž se dozvíte hodně o baseballu, i když jeho role je zástupná, je agent FBI Fox Mulder. Tedy ten, co ho hraje.

(Vybral Jakub Šofar.)

Jakuba Katalpa

Jakuba Katalpa Doupě

Host

Foto: archív nakladatelství Host

Jakuba Katalpa: Doupě

Doupě je příběh, jehož hlavní linie se v toku vyprávění odráží dvěma vedlejšími liniemi jako norskými holemi… Zásadním určovatelem děje není paní Květa, které zemřel manžel a ona ve sklepě svého domu připraví klec pro „ptáčka“, ale její osamělost. Osamělost v hlavní roli! Lapenou obětí je poštovní doručovatel Ptáček, submisivní typ současného muže, antikampuschovský hrdina, jenž postupně své věznění přijímá, aniž by se jeho chování dalo označit za stockholmský syndrom. Paní Květa vypráví každý den vězni (hostu, posluchači, člověku) pravdu o svém životě, a tím vyprazdňuje svou osamělost, vyhání z ní agresivitu a negativitu. Souběžné příběhy Vietnamky Hoang, která odešla do Prahy za svou dcerou, a amerického Japonce Hidekiho, jenž cestuje po světě, aby nemusel být doma s umírající ženou, zesilují motiv náhodnosti a zároveň souběžnosti lidských životů.

(Vybral Jakub Šofar.)

Zuzana Navarová

Zuzana Navarová Andělská počta

Host

Foto: archív nakladatelství Host

Zuzana Navarová: Andělská počta

Půvabná (a graficky nenápadně nápaditá) knížka shrnuje písňové texty Zuzany Navarové (1959–2004) z jejího nejsilnějšího tvůrčího období od konce devadesátých let až do autorčina úmrtí – předchozí éru s kapelou Nerez si prý knižně publikovat nepřála –, ale i řadu dalších materiálů včetně vybraných novinových rozhovorů či nekrologů; z těchto „dodatků“ jsou asi nejzajímavější Navarové vlastní publicistické příspěvky: originální miniportréty jejích přátel a souputníků včetně Věry Bílé, kapely Marsyas či Karla Plíhala, které vycházely v roce 2000 v magazínu Neon. Knížku uzavírá obsažný doslov editorky celého počinu Hany Svanovské, rozebírající tvůrčí svět Zuzany Navarové, to, proč byla jednou z nejlepších písničkářek uplynulých dekád a proč její tvorbu stojí za to nejen poslouchat, ale i číst.

(Vybral Štěpán Kučera.)

Zdeněk Barborka

Zdeněk Barborka Štamgastovo zešílení

NAVA

Foto: archív NAVA

Zdeněk Barborka: Štamgastovo zešílení

Zdeněk Barborka (1938–1994) patřil v šedesátých letech minulého století ke skupině, která si objevným způsobem pohrávala s poezií, se slovy a písmeny. Jejich literární experimenty dosáhly mezinárodního uznání, Barborka ale zůstal nezaslouženě ve stínu svých věhlasnějších souputníků Jiřího Koláře, Josefa Hiršala, Bohumily Grögerové nebo Ladislava Nováka. Plzeňská nakladatelská a vydavatelská agentura NAVA ve spolupráci se Střediskem západočeských spisovatelů připomíná po letech čtenářům Barborku trefně zvoleným výborem Štamgastovo zešílení. Na příští rok pak chystá nakladatelství Dybbuk obsáhlou reprezentativní publikaci. Za oběma projekty, respektive za snahou o Barborkovo znovuobjevení, stojí skromně v pozadí básník Robert Janda.

(Vybral Michal Šanda.)

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám