Článek
Petr Mašek
Petr Mašek Prastaré pověsti české
Pistorius & Olšanská
Historik známý jako specialista na českou šlechtu se odvážil doplnit a poopravit zažitou Jiráskovu verzi převyprávění starých českých předkřesťanských mýtů. Jednu výhodu měl – nemusí se dneska bát, když napíše, že staří Češi nebyli žádní holoubci a že Praotec byl pravděpodobně velmož vyhnaný z Ilýrie kvůli vraždě. V Jiráskových Starých pověstech… se také nedočteme, co se dělo Nezamyslovi, Mnatovi, Vojenovi či Vnislavovi, ani některé krvavé podrobnosti z dívčí války, když Přemysl zjistil, že s ohledy a férovostí se Vlastě neubrání. Mašek také svou knížku citlivě jazykově upravil – zvolil čtivý kompromis mezi češtinou starých kronik a dnešní. Téhle knížce můžeme, jestli Češi ještě nějakou dobu budou mluvit česky, předpovídat dlouhý život.
Pavel Šrut, Galina Miklínová
Pavel Šrut, Galina Miklínová Lichožrouti se vracejí
Paseka
Druhý díl dobrodružství ponožkožroutských stvoření zavede čtenáře do Afriky, kde lichožrout Hihlík hledá rodiče. Na svých cestách se seznamuje s výstředním anglickým milionářem, horlivým protektorem, rozhodnutým chránit roztomilé lichožrouty i za cenu, že by je musel ke spolupráci donutit násilím, nebo tajemnou lichožrouticí Kawou. Třeba se i ta daleká cesta do Afriky smrskne a zkrátí, utěšoval se, i když měl ke strachu přinejmenším tři důvody. Tak zaprvé: byl sám. Zadruhé: Afrika je veliká. A černý pasažér Hihlík nevěděl, co ho cestou čeká, a kde v tom světadílu najde své rodiče. A zatřetí: strach se k vám někdy vplíží, ani nevíte proč.
Alena Wagnerová
Alena Wagnerová Sidonie Nádherná a konec střední Evropy
Alena Wagnerová Sidonie Nádherná a konec střední Evropy Přeložila Michaela Jacobsenová.
Argo
Kniha životopisná, ale přesto se čte jako napínavý román. Wagnerová totiž dokázala porozumět nejen Sidonii a jejím vztahům, postojům, ale i postavám z jejího života a také tomu třeštění kolem – rozpad monarchie, dvacet let nervóz -ního evropského míru, nacismus a po něm: Sotva SS opustilo zámek, vtrhlo do něj obyvatelstvo, aby jej vyrabovalo. Nadarmo jsem uzamkla brány, násilím je vždycky znovu otevřou, včera tam byli i Rusové, každý si vezme, co chce, píše Sidonie 12. května 1945 v dopise, když se v prvních dnech po válce vrátí na zámek, který jí Němci zabavili. Česká autorka napsala a vydala knihu nejprve německy a v Německu (2003).
Jan Antonín Pitínský
Jan Antonín Pitínský Všecko napsané
Větrné mlýny
Překvapivě toho jeden z nejvýraznějších českých divadelních režisérů posledního dvacetiletí nenapsal moc. Do jediného svazku se kromě autorova úvodu a poznámky o vzniku jednotlivých textů vešlo 6 her, 3 prózy, 2 scénáře, jedna básnická sbírka (Lulku tatíčkovi) a reportáž z Madridu. Kulaté máchovské výročí máme za sebou, můžeme proto nadčasově připomenout, že i v JAP má česká literatura básníka hravého i dravého, KHM znalého a patrně velmi, velmi milujícího: Na líci smíchu cuchání, / trav impresionistický, modravý kolorit… / A v očích stálý luny chlad, / v lázních když valčík tančí, z látky snů…
Anita Orbánová
Anita Orbánová Moc, energie a nový ruský imperialismus
Anita Orbánová Moc, energie a nový ruský imperialismus Přeložili Pavel Kaas a Zuzana Krulichová.
Argo
Pozoruhodná studie o tom, jak Rusko uplatňuje hlavně prostřednictvím plynu a ropy svůj vliv ve střední Evropě – v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. V případě konkrétních obchodů se však objevují i jiné země, například Rakousko dostává nelichotivé označení trojský kůň. Maďarská politoložka nezapře svou vazbu na USA, kde vystudovala. Hodně se opírá o americké analýzy, ale i bonmoty, a hlavně o tu část americké sovětologie, pro kterou jsou Petr Veliký, Stalin, Putin vládci jedné a té samé země, v níž se sice mění režim a používá rozdílná rétorika, ale cíle jsou stejné. Orbánová Evropě přeje jako spojence Ameriku, a právě proto píše nekompromisně: Pouze jednotná a rozhodná EU má šanci čelit ruskému vlivu.