Hlavní obsah

Výběr Salonu: Machačová, Matějček, Krchovský a Roussel

Právo, SALON

České země a francouzský spisovatel před světovou válkou a básník z krchova...

Článek

Jana Machačová, Jiří Matějček:

Jana Machačová, Jiří Matějček: Nástin sociálního vývoje českých zemí 1781–1914

Karolinum

K nepříliš probádanému času a nepříliš probádané problematice se obrátili vědkyně a vědec v knize nakladatelství Karolinum. Píší mimo jiné i o nástupu industrializace v druhé polovině 19. století, kdy s sebou nová doba přinesla větší sociální rozpory (dříve je úspěšně tlumil absolutismus). Vznikají masová nacionální hnutí a antagonismus mezi podnikateli a dělníky, ale i konkurenční boj, pracovní migrace, rostoucí potřeba vzdělání nebo ženské emancipace. Vše vede k jakési labilní stabilizaci v úvodu století následujícího, která však končí vypuknutím světové války.

J. H. Krchovský:

J. H. Krchovský: Básně sebrané

Host

Marasmus? Askeze? Už mě to nebaví! / stejně tak celibát, ten mne sral po léta / nevím, proč Březina nezůstal Jebavý / může snad krásnější jméno chtít poéta? napsal kdysi J. H. Krchovský. On sám si svoje jméno zvolil dokonale, aby vystihl, jaký druh motivů je v jeho poezii důležitý. Krchovy a smrt se proplétají celým jeho dílem, které dneska čítá devět sbírek (a desátá se plánuje na podzim). Nakladatelství Host právě vydává Krchovského sebrané spisy. Ty už jednou vyšly v roce 1998, ale současné vydání je doplněné ještě o dvě pozdější sbírky z let 2003 a 2004. Pro Krchovského poezii nejsou určující jenom krchovy, ale i pečlivá práce s vázaným veršem, sarkastický a okouzlující humor a taky samota ve všech myslitelných podobách.

Raymond Roussel:

Raymond Roussel: Africké dojmy

Raymond Roussel: Africké dojmy Přeložil Miroslav Drozd.

Dauphin

Po vydání překladu románu Locus Solus (2002) si může český čtenář doplnit obrázek nebo spíše pocit z Roussela jeho druhým zásadním dílem, vydaným v roce 1910. Tento francouzský, za svého života (1877–1933) veřejnosti takřka neznámý autor, je důležitou spojkou mezi naturalisty, symbolisty a dekadenty druhé poloviny 19. století a surrealisty a jejich souputníky 20. století. Ještě konkrétněji – v oblouku mezi dvěma pilíři, mezi Huysmansem a Queneauem, je Rousselova tvorba klenákem, tedy kamenem, bez kterého by se klenba zbortila. Kdo nevěří, ať si udělá čtecí týden a postupně přelouská Naruby (Huysmans), Africké dojmy a Svatého Bimbase (Queneau). Výsledkem bude lekce z dialektiky, tentokrát francouzské provenience: Všechno spolu souvisí, a přesto jsou ta díla jedinečná.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám