Článek
Howard Phillips Lovecraft
Howard Phillips Lovecraft Volání Cthulhu 1
Howard Phillips Lovecraft Volání Cthulhu 1Příběhy a novely z let 1926–1927
Howard Phillips Lovecraft Volání Cthulhu 1Příběhy a novely z let 1926–1927 Přeložili Linda Bartošková, Václav Kajdoš, Stanislava Menšíková, Ondřej Neff.
Plus
A když jeskyněmi tritonů v houfech poletují příběhy a v městech z mořských trav se z mušlí linou divoké melodie zděděné od Prastarých, tu k nebi plynou veliké chomáče dychtivých par obtěžkaných mýty a bájemi… Co říci ještě nového k americkému autorovi, který se významně podílel na vzniku tří literárních žánrů: hororu, fantasy a sci-fi. Za svůj poměrně krátký život (1890–1937) stihl napsat rozsáhlé dílo a k tomu ještě amatérsky bádat v mnoha oborech, počínaje architekturou a konče psychologií.
Dnes je Lovecraft kultovní postavou s fanoušky po celém světě. První část třetího svazku obsahuje sedm povídek. Z té poslední, Případ Charlese Dextera Warda, je otištěna jen polovina (tak to bylo i při prvním časopiseckém vydání v roce 1941); ať se čtenář potrápí.
Tomáš Martinec
Tomáš Martinec Hranice
Bor
Broumovsko, krajina pískovcových skal na česko-polském pomezí, vystupuje jako důležitá postava ve většině próz spisovatele Tomáše Martince, sebraných do nedávno vyšlé knížky Hranice. Ale jak zdůrazňuje Eva Koudelková z nakladatelství Bor, které vydává publikace vztahující se právě k tomuto regionu, Martinec se z broumovských pískovců rozhlíží mnohem dál: Význam hranice tu lze chápat v daleko širším smyslu jako dělicí čáru (…) třeba také mezi láskou a nenávistí, snem a skutečností, tolerancí a nesnášenlivostí, mezi duševnem a tělesnem. Neučesanou, občas trochu neústrojnou autorovu mluvu vyváží jeho zájem o lidi, drobné literární nápady nebo chuť objevovat podstatu věcí, které nás obklopují. Chuť, kterou se čtenář snadno nakazí.
Michail Leonovič Gasparov
Michail Leonovič Gasparov Nástin dějin evropského verše
Michail Leonovič Gasparov Nástin dějin evropského verše Přeložil Robert Ibrahim a Alena Machoninová.
Dauphin
I verš, ucelená, rytmická a také významová jednotka textu, který označujeme jako báseň, má svou nauku – versologii. Ruský versolog, ale také překladatel, lingvista a editor M. L. Gasparov (1935– 2005) se pokusil systematicky uspořádat a porovnat jednotlivé evropské veršové formy (využil k tomu i statistické modely – viz tabulky na konci knihy). Ve své práci dokazuje vzájemné ovlivňování indoevropských jazyků, na jehož počátku je jakýsi hypotetický praindoevropský sylabismus, tedy prapůvodní princip uspořádání verše. Pokud by vás zajímalo, zda Gasparov pracoval i s Máchovým Májem, odpověď zní ano.