Výběr Salonu: Linhartová, Liessmann, Ajlisli, McGahern, Drvota

Věra Linhartová

Věra Linhartová Portraits carnivores. Masožravé portréty

Věra Linhartová Portraits carnivores. Masožravé portréty Přeložili Jitka Hamzová a Miloslav Topinka

Filip Tomáš – Akropolis

Poprvé česky zde ve dvojjazyčném vydání vycházejí tři texty, které autorka napsala v letech 1980 a 1981. Naopak poprvé francouzsky tu vychází Pomnožný jazyk, komentář Linhartové k tomuto souboru. Experiment nemá u nás v literatuře na růžích ustláno, jako by platilo, že čím více experimentů ve výtvarném umění, tím méně v psaném slově. Stařena z hory, Učitel Sagiro a Zajatá divoška nejsou přívětivé ke čtenáři, ke čtenáři bez přípravy a zkušenosti. Jejich zdánlivá banalita vychází jen z naší neschopnosti vidět realitu jinak než středoevropským či evropským pohledem, z naší omezené zkušenosti, od které se autorka, jež odešla v roce 1968 do Francie, již dávno odpoutala.

Konrad Paul Liessmann

Konrad Paul Liessmann Hodina duchů

Konrad Paul Liessmann Hodina duchů Přeložil Milan Váňa

Academia

Pojem vzdělání, který se zcela orientuje na ideu užitečného, zapomíná, že lidské bytí znamená více než být schopný zaměstnání. Profesor vídeňské univerzity, literární vědec a filosof od vydání Teorie nevzdělanosti pokračuje ve svých textech v kritice nejen současného směru, kterým se vydává vzdělávání (hlavně vysokoškolské), ale i společenského očekávání od vzdělávání, vzdělanosti a vzdělaných. Ztráta autonomie škol, jejich zapojení do systému, v němž jde především o společenskou upotřebitelnost, má možná smysl a výsledky z krátkodobého pohledu, ale také platí, že generace digital native přestává vnímat pocit štěstí a naplněnosti života.

Akram Ajlisli

Akram Ajlisli Kamenné sny

Akram Ajlisli Kamenné sny Přeložila Alexandra Stelibská

Větrné mlýny

My Češi nedoceňujeme (a nejspíš nikdy nedoceníme) skutečnost, že náš rozchod se Slováky „od lože i od stolu“ proběhl bez jediné modřiny. Ázerbájdžánský spisovatel (1937) píše ve své knize o pronásledování Arménů na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století v Ázerbájdžánu. Známý herec umírá v nemocnici, kam byl přivezen zmlácený kvůli tomu, že se zastal jedné oběti tohoto nahánění. V předsmrtném snu se vrací i do města Ajlis, kde došlo v roce 1919 k arménskému pogromu tureckými vojsky. Arménsko-ázerbájdžánský konflikt, v němž hraje důležitou roli Náhorní Karabach, patří i do evropských politických dějin, stejně jako třeba události doprovázející rozpad Jugoslávie, nezapomínejme na to.

John McGahern

John McGahern Zlaté hodinky a jiné povídky

John McGahern Zlaté hodinky a jiné povídky Přeložila Alena Dvořáková

Kalich

Povídky bývají obvykle založené na zajímavé, nečekané, chytré pointě. Jen v menšině případů jde především o jazykové skvosty, o neobyčejně zdařile a osobitě zpracované výseky z dějů, které přitažlivou pointu na konci vlastně ani nepotřebují. K té menšině patří i práce irského prozaika a esejisty Johna McGaherna. Výbor šestnácti povídek z jeho čtyř sbírek dokladuje vliv, jaký na autora měli velikáni irské literatury, podobně jsou irsky klasická i témata (vztah ke katolické církvi a Anglii, odchod z vesnic do měst, práce v zahraničí, alkohol…). Tak třeba když tři bratři zcela rozdílných osudů jedou z Dublinu na venkov pohřbít svého strýce, se kterým se moc nemuseli – na necelých padesáti stranách je tu o lidech napsáno téměř vše.

Mojmír Drvota

Mojmír Drvota Labyrint

Dybbuk

Mojmír Drvota (1923–2006) emigroval v roce 1957 a většinu svého dalšího života prožil v USA, kde přednášel na vysokých školách kromě jiného dějiny filmu. Literární tón jeho tří textů nás pak vrací někam k Egonu Hostovskému. Soubor Labyrint aneb Případ po případu obsahuje téměř devadesát krátkých reflexí na různá témata (moucha, křest, slovo, pavučina). Dvě následující novely (Dostala se Rena Petrů do nebe? a Přistáli mimozemšťané v Bukovicích?) mají stejnou výchozí situaci: na Ústav pro vyšetřování chorob skutečnosti a poruch bytí se obrátí zájemci, kteří chtějí slyšet odpovědi na své roztodivné otázky; v jednotlivých sezeních a dialozích se potom ukazuje, že důležitější než odpovědi jsou vlastně formulace a důvod vzniku otázek.