Článek
Stephen Kelman
Stephen Kelman Dobré ráno, Harri
Stephen Kelman Dobré ráno, Harri Přeložil Ladislav Nagy.
Odeon
Jedenáctiletý Harri se s matkou a sestrou přistěhoval do Londýna z Ghany. Snaží se přirozeně začlenit do prostředí. Doma, ve škole, na ulici prožívá každodenní dětské rituály, vytahování, přehánění; nic ho nenutí zkoumat rozporuplnost reality: na jedné straně chodí s matkou do kostela, na druhé by chtěl patřit do dětského gangu, jehož aktivity jsou již za hranicí zákona. Kelman se ve svém příběhu vyhnul ideologizaci, nevnáší do něj témata diskriminace, rasismu či sociální nerovnosti. O to více dramaticky tu působí vražda chlapce, kterou chce Harri rozluštit, protože její vyšetřování nikam nevede. Doba dětské nevinnosti a kompromisů končí…
Milan Uhde
Milan Uhde Objevy pozdního čtenáře
Centrum pro studium demokracie a kultury
Po vyloučení z literárního provozu se Uhde na začátku sedmdesátých let živil pod cizím jménem různými dramatizacemi. A taky přednášel v rámci bytové univerzity, kvůli čemuž se musel k již přečtenému vrátit a při tomto „druhém“ čtení zjistil, jak moc je ovlivněn ideologickou indoktrinací z dob svého studia. Na základě nového čtenářského prožitku a jeho zpracování vznikla osobitá čítanka s 27 texty, řazenými chronologicky podle data narození autorů, od Karla Hynka Máchy po Václava Havla. Nezvýšila by se kvalita českého školství, kdyby něčím podobným museli projít všichni vyučující české literatury?
Xavier Galmiche
Xavier Galmiche Vladimír Holan, bibliotékář Boha
Xavier Galmiche Vladimír Holan, bibliotékář Boha Přeložila Lucie Koryntová.
Akropolis
Zahraniční bohemisté a překladatelé z českého jazyka. Propagátoři naší literatury, ale současně i důležití a objevní zprostředkovatelé pohledu zvenčí pro nás. Patří mezi ně také profesor české literatury a středoevropských kultur na pařížské Sorbonně Xavier Galmiche (1963). Jeho uhranutí Vladimírem Holanem vyústilo v monografii, v níž autor dokazuje na proměně básníkových stylů, jak byl ovlivněn dějinami dvacátého století a odpovídajícími literárními směry – od avantgardy dvacátých let po existencialismus let šedesátých.
Zahraniční bohemisté a překladatelé z českého jazyka. Propagátoři naší literatury, ale současně i důležití a objevní zprostředkovatelé pohledu zvenčí pro nás. Patří mezi ně také profesor české literatury a středoevropských kultur na pařížské Sorbonně Xavier Galmiche (1963). Jeho uhranutí Vladimírem Holanem vyústilo v monografii, v níž autor dokazuje na proměně básníkových stylů, jak byl ovlivněn dějinami dvacátého století a odpovídajícími literárními směry – od avantgardy dvacátých let po existencialismus let šedesátých.
Zahraniční bohemisté a překladatelé z českého jazyka. Propagátoři naší literatury, ale současně i důležití a objevní zprostředkovatelé pohledu zvenčí pro nás. Patří mezi ně také profesor české literatury a středoevropských kultur na pařížské Sorbonně Xavier Galmiche (1963). Jeho uhranutí Vladimírem Holanem vyústilo v monografii, v níž autor dokazuje na proměně básníkových stylů, jak byl ovlivněn dějinami dvacátého století a odpovídajícími literárními směry – od avantgardy dvacátých let po existencialismus let šedesátých.Jindřich Teuchner
Zahraniční bohemisté a překladatelé z českého jazyka. Propagátoři naší literatury, ale současně i důležití a objevní zprostředkovatelé pohledu zvenčí pro nás. Patří mezi ně také profesor české literatury a středoevropských kultur na pařížské Sorbonně Xavier Galmiche (1963). Jeho uhranutí Vladimírem Holanem vyústilo v monografii, v níž autor dokazuje na proměně básníkových stylů, jak byl ovlivněn dějinami dvacátého století a odpovídajícími literárními směry – od avantgardy dvacátých let po existencialismus let šedesátých.Jindřich Teuchner Mořský kostel / Panna a Satanáš
Dybbuk
Nejdespotičtější jev styku dvou pokožek… láska! Rozežívá pod tímto nebem v jakýs zvláštní stav korektní motýlkovitosti, podvědomého trylkování a zas naléhavě prchlé neurvalosti, pobratimství (ani Paříž, ani Tahiti, ani Crna Gora), vroucí strohost. Nakladatelství Dybbuk opět zalovilo v zapomenutých meandrech české literatury a v bibliofilské úpravě vydalo dva snové, jazykově experimentální texty (první z roku 1930, druhý z roku 1943) širší veřejnosti neznámého prozaika a básníka Jindřicha Teuchnera (1901–1985), podivínského knihomola a jednoho z posledních českých dekadentů, blízkého přítele Jiřího Karáska ze Lvovic. To vše s doslovem Gustava Erharta, který se s autorem na začátku sedmdesátých let sblížil.