Výběr Salonu: Keller a Kolmaš

Jan Keller

Jan Keller Posvícení bezdomovců

SLON

Název knihy je od sociologa Jana Kellera haškovskou ironií. Nejde v ní totiž o bezdomovce, ale spíše o střední třídu, a to „posvícení“ je ve skutečnosti paradoxní stav, v němž se střední vrstvy ocitly: kontrast mezi lichotivými iluzemi, které mají o svém postavení a významu, a drsnými vyhlídkami, které na ně čekají hned za dalším rohem. Základní linií knihy je kritika postmoderního výkladu společnosti, který podle Kellera otevřel prostor asociálnímu ekonomickému neoliberalismu a zajišťuje mu alibi, když odmítá jakoukoli hierarchii a řád a prosazuje individualismus a autonomii jako princip opravdu svobodné společnosti. Kromě jiného postmoderna podrobila kritice velká vyprávění legitimizující výkon moci (odborové hnutí, sociální stát, ale třeba i parlamentní demokracii) a poslala je mezi starou nepotřebnou veteš. Společnost se fragmentarizovala, a tak se připravila o schopnost sebeobrany. Jenže univerzální kapitál si od postmoderních myslitelů nic nakukat nenechal a rozměr i funkci velkého vyprávění si zachoval.

Josef Kolmaš

Josef Kolmaš Pojednání o věcech tibetských

Vyšehrad

Jelikož je profesor Kolmaš vynikající vypravěč, čte se jeho výklad „věcí tibetských“, sestavený na základě jeho vlastních přednášek, často jako detektivka. Z jaké náboženské školy pochází linie dalajlamů (a pančhenlamů), jak probíhá proces rozpoznávání převtělenců a jaká je budoucnost této tradice v případě duchovních vůdců – to vše se snaží srozumitelně vysvětlit. „V tibetském buddhismu, který nemá jednotnou církevní organizaci ani vrcholnou autoritu, jakou má křesťanství v osobě papeže, je dalajlama mezi ostatními náboženskými školami brán pouze jako primus inter pares, uznávaný toliko na základě svého preferovaného sídla v hlavním městě země a s politickými kontakty s okolním světem,“ uvádí například. Autor oslavil loni osmdesáté narozeniny a chystá se ještě vydat Pojednání o věcech čínských.