Článek
Sajjid Kašua
Sajjid Kašua Druhá osoba singuláru
Sajjid Kašua Druhá osoba singuláru Přeložila Šárka Doležalová.
Pistorius & Olšanská
Když se řekne Izrael, okamžitě si představíme Židy a Palestince. Dva národy, dvě kultury, dva jazyky… Jenže Sajjid Kašua je izraelsko-arabský spisovatel a novinář, který píše hebrejsky. A jeho knižní hrdina má podobné parametry: úspěšný arabský právník v Jeruzalémě. Daří se mu dobře, osobně i profesně. Když si koupí v antikvariátu Tolstého Kreutzerovu sonátu, najde v knize dopis. Stejné písmo má jeho žena. Co je horšího než žárlivý právník? V paralelním příběhu si arabský student změní identitu, stává se z něj student židovský. Právě jemu byl kdysi dopis adresován. Problematické soužití partnerů je paralelou ke vztahům mezi dvěma rozdílnými společenstvími. Takhle jednoduché to ve skutečnosti jistě není, ale Sajjid Kašua nám izraelskou realitu přibližuje mnohem citlivěji a plastičtěji než všechna masmédia.
Jan Nejedlý
Jan Nejedlý Mistr sportu skáče z dortu
Meander
To je náhoda, pane Jahoda! Jedna, dvě, kostra jde, kostra si jde pro tebe! Mějte se hezky a kupte si švestky! Dětské říkačky, písničky, rozpočítadla. Jsou trochu kruté, bez servítků, trochu surrealistické a absurdní. Jsou zvláštní součástí lidové poezie, ač nám to může připadat přitažené za vlasy. Jsou důležitým prvkem v dětské řeči nejen jako reakce na řeč dospělých, ale současně i pro nalézání společné řeči s dospělými. A jsou i poznávacím znamením, osobní či skupinovou mantrou, také prvním seznámením s možnostmi jazyka a pro někoho i vchodem do bludiště poezie. Knihu sestavil Jan Nejedlý, učitel, spisovatel a publicista, zajímající se o okrajové žánry, ilustroval ji (krásně pokreslil celé stránky) Jaromír Plachý. V Americe na paprice, narodil se Kolumbus. Měl fousy jak domovnice, přejel mu je autobus.
Michal Šanda
Michal Šanda Oskarovy rybářské trofeje
Novela bohemica
Může-li šachista promýšlet své tahy bez šachovnice, a dokonce hrát najednou s bílými i černými figurami, může-li křížovkář luštit křížovku bez tužky, jen tak v hlavě, proč by nemohl Oskar, náruživý rybář, chytat sumce a štiky doma, třeba v pračce nebo v budíku. Zvláště když dostane angínu a nemůže k řece. Oskarův příběh je zároveň jakousi encyklopedií či učebnicí toho mlčenlivého konání, kterému propadly, propadají a věřme, že budou dále propadat desetitisíce obyvatel ČR. Jsme nemořským národem, o to raději číháme u jezer, rybníků, nádrží, řek a potoků. Michal Šanda představuje další ze svých životních vášní – a zase umně proplétá fikci a fakta. Co přijde dál? Jaderná energie nebo toulky kryptografií? Obrázky ryb knihu doprovodil specialista na vědeckou ilustraci Jan Dungel.
Juliána Chomová, Klára Kolářová:
Juliána Chomová, Klára Kolářová: Magnus X91
Kudlapress
Komiks jako médium se těší čím dál větší popularitě nejen mezi mladými čtenáři a čtenářkami, ale i mezi mladými tvůrci a tvůrkyněmi. Příkladem může být pozoruhodná spolupráce studentky scenáristiky na FAMU Kláry Kolářové a studentky ilustrace na VŠUP Juliány Chomové (obě můžete znát také ze stránek Salonu). Spojil je příběh sobů, továren a lidí z malého městečka „kdesi na severu“, jemuž hrozí dopad asteroidu a zánik. Jak na takového posla smrti jednotliví obyvatelé zareagují? Spojí je? Nebo naopak rozdělí? A co se stane, když vesmírné těleso svůj cíl mine? Co zbude ze strachu, co zbude z životů, které jejich nositelé příliš intenzivně zaměřili na jednoho konkrétního neosobního nepřítele? Coby, velké prázdno! Komiks vyšel v malém nakladatelství Kudlapress v angličtině, vybrané výtisky jsou doplněny o český překlad.
Almanach Gymnázia Dr. Randy
Gymnázium Dr. Randy
Je trochu neobvyklé psát v Salonu o sborníku gymnázia, ale zase ne tak neobvyklé sáhnout i mezi knížky, které vznikají na okraji, svépomocí, ale povedou se – obsahově, jazykově i graficky – natolik, že si přesto o pozornost některého z našich redaktorů či spolupracovníků samy řeknou. Publikace shrnující třicetiletou historii jablonecké „Randovky“ je cenným příspěvkem k regionální dějepisné literatuře, v textech i košatém fotografickém doprovodu zachycuje proměny severočeského města od půlky osmdesátých let až po současnost. Krátkými rozhovory jsou přítomní také významní absolventi, mezi něž patří třeba jedna z nejtalentovanějších soudobých filmařek Jitka Rudolfová.