Hlavní obsah

Výběr Salonu: Jón Kalman Stefánsson, Thomas Mann, Adolf Loos

Právo, SALON

Stefánssonův román o životě podle taktoměru. O Thomasi Mannovi se učíme, ctíme ho, ale nečteme. Reprezentativní je publikace o architektu Adolfu Loosovi.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Článek

Jón Kalman Stefánsson

Jón Kalman Stefánsson Letní světlo, a pak přijde noc

Jón Kalman Stefánsson Letní světlo, a pak přijde noc Přeložila Helena Kadečková.

Dybbuk

...šedojasná deska mraků se za bezvětří ani nepohne, moře sotva zašplouchá, jen malé vlnky na chvíli zatopí kameny, ale ty zase vykouknou, aby se mohly nadechnout.

Je zbytečné na něco myslet, člověk prostě je, poslouchá, hledí vstříc světu, tichému jitru, světové velmoci se v takových chvílích mění v prach. Román o životě islandské vesnice, když globalizace (to dobré i to zlé) přistála také na tomto ostrově. Ale lidé jsou svázáni s krajinou nespřetrhatelnými pouty tradice, melancholie a magie severu. Žijí podle taktoměru, který zatím žádný útok zvenčí nemůže obelstít.

Thomas Mann

Thomas Mann Konec měšťanské epochy

Thomas Mann Konec měšťanské epochy Přeložil Jan Hon.

Dauphin

Označíme-li nějakého literáta za klasika, jako bychom ho odsoudili k trestu podobajícímu se Tantalovým mukám: učíme se o něm, ctíme ho, ale nečteme.

Osm Mannových esejů, z nichž čtyři jsou do češtiny přeloženy poprvé (Lübeck jako duchovní forma života, 1926; Dostojevskij – s mírou, 1946; Nietzscheho filozofie ve světle naší zkušenosti, 1947; O Schillerovi, 1955), je však stále aktuálních. Hned první text o Lübecku, kde se autor narodil, má co říci všem Evropanům. Člověk ze sebe vydá to nejosobnější, a je překvapen, že vystihl cosi národního. Vydá něco ryze národního – a hleďme, vystihl cosi obecně lidského – a tak neomylně, jako by si předtím internacionalismus vytyčil jako svůj program.

Adolf Loos

Adolf Loos – dílo v českých zemích

Muzeum hlavního města Prahy/Nakladatelství Kant

Čtyřiatřicet projektů včetně těch s nepotvrzeným autorstvím je v Česku spojeno s jedním z nejvýznamnějších světových architektů, který si v roce 1918 zvolil československé občanství. Důkladně a reprezentativně koncipovaná publikace (byla připravena v souvislosti s nedávnou stejno -jmennou výstavou v Muzeu hlavního města Prahy) například připomíná, že slavná pražská Müllerova vila má podobně hodnotný mladší protějšek v Bauerově vile v Hrušovanech, nebo že rodinné domy v Brně jako by patřily do rodiny Karfíkovy „zlínské“ architektury.

Související témata:

Související články

Výběr Salonu: Prokop Tomek, Jáchym Topol

Proč ministr vnitra Rudolf Barák šest let seděl, se dočtete v knize Prokopa Tomka. Jáchym Topol vydal možná svou nejlepší prózu pod názvem Chladnou zemí.

Výběr článků

Načítám