Článek
John Irving
John Irving Ulice Záhadných tajemství
John Irving Ulice Záhadných tajemství Přeložili Libuše a Luboš Trávníčkovi.
Odeon

John Irving: Ulice Záhadných tajemství
Vytvořit z co nejméně pravděpodobných nápadů čtivý, napínavý a za srdce beroucí příběh, na to je Irving kadet. Jeho poslední román má pomalejší rozjezd a některé střípky nápadů jsou opravdu hodně ujeté, ale americký romanopisec a zápasník vždy ten střemhlavý let nakonec vybere. Tentokrát je hrdinou invalidní spisovatel Juan Diego Guerrero, který odjede na pár dní na Filipíny na pozvání svého žáka. V letadle se seznámí s Miriam a Dorothy, matkou a dcerou, s nimiž má pak soustavné pohlavní styky, i když je možné, že se mu to jenom zdá, protože kvůli nesprávně podávaným lékům pořád upadá do snění o svém mládí… Dalšími důležitými prvky románu jsou píseň Kovbojův nářek, kterou u nás zpívá Spirituál kvintet, pouliční psi, viagra a opravdový zázrak. A taky láska, samozřejmě. (Vybral Jakub Šofar.)
Peter Høeg
Peter Høeg Příběhy jedné noci
Peter Høeg Příběhy jedné noci Přeložil Robert Novotný.
Argo

Peter Høeg: Příběhy jedné noci
Sbírka povídek známého dánského spisovatele vychází v nakladatelství Argo už podruhé, po sedmnácti letech od prvního vydání, a to v revidované podobě. Příběhy, které jsou rozesety do různých částí světa, váže dohromady jedna okolnost – všechny se odehrávají v noci 19. března 1929. Peter Høeg, ať už vědomě, či ne, navazuje na autory, jako jsou Jorge Luis Borges nebo Karen Blixenová. I jeho hrdinové jsou často svědky či účastníky událostí, jež nezapadají do dosud známého světa a jejichž pravá podstata – stejně jako důvody, proč k něčemu takovému došlo – nakonec nemusí být vůbec vyjevena. Výraznou stránkou Příběhů jedné noci je jazyk, který se navzdory nezáviděníhodným situacím hrdinů nevyhýbá poťouchlé ironii. (Vybrala Klára Kolářová.)
Katarina Bivaldová
Katarina Bivaldová Čtenáři z Broken Wheel doporučují
Katarina Bivaldová Čtenáři z Broken Wheel doporučují Přeložila Martina Kašparová.
Host

Katarina Bivaldová: Čtenáři z Broken Wheel doporučují
Brněnské nakladatelství Host se stará o čtenáře svou produkcí. Navíc vydává i odborné knihy o čtenářství. A ještě k tomu část jeho prozaické překladové literatury jsou tituly, v nichž hlavní hrdinové jsou buď nadšení čtenáři, prodavači v knihkupectví, nebo vůbec lidi od knížek. Osmadvacetiletá náruživá čtenářka Sara ze Švédska přijede na návštěvu za svou pětašedesátiletou, stejně zaměřenou přítelkyní Amy do rozpadajícího se městečka schovaného mezi lány kukuřice v okrese Cedar v Iowě. Přijede bohužel v den Amyina pohřbu. Svérázná komunita Broken Wheel však udělá všechno pro to, aby se té zvláštní turistce u nich líbilo, a Sara zas změní několika lidem jejich osudy. Všechno nakonec dobře dopadne, protože knihy v této knize překonají všechny nesnáze. (Vybral Jakub Šofar.)
Jiří Pernes
Jiří Pernes Zprávy z Prahy 1953
Academia

Jiří Pernes: Zprávy z Prahy 1953
Roku 1953 se nevěnuje tolik pozornosti jako jiným, v obecném povědomí přelomovějším milníkům našich novodobých dějin. Nezaslouženě. Nejenže v něm pár dní po Stalinovi umírá Klement Gottwald, ale podstatné pohyby se dějí i v útrobách samotné československé společnosti. Právě rokem 1953 končí vlna nejsilnějších represí ze strany komunistické moci a ta se pomalu dostává pod tlakem (především spotřebních) požadavků obyvatel do defenzívy. Začátek tohoto přerodu urychlila měnová reforma, která významnou část společnosti připravila o úspory. Následné nepokoje vládnoucí politiky zcela jistě zaskočily. Historik (a sám občasný politik) Jiří Pernes ve své knize všechny tyto události soustředěně shrnuje a přidává chronologický výběr zpráv, které do svých domovských zemí posílali z Prahy britští, sovětští a rakouští diplomaté. Zdánlivě paradoxně se ukazuje, že nejstřízlivější popis situace přinášejí ti sovětští, jednak proto, že se ze své protektorské pozice nebojí být kritičtí, a především jim nechybějí informace – západní diplomaté v tomto směru občas tápou ve tmě. (Vybral Zbyněk Vlasák.)
Igor Malijevský
Igor Malijevský Zimní království
Milan Hodek

Igor Malijevský: Zimní království
Spisovatel a fotograf Igor Malijevský umí oba své talenty plodně snoubit, jak dokázal ve sbírce povídek Měsíc nad řekou Tejo doprovázené autorskými fotkami i ve fotografické monografii Znamení Lvova doplněné krátkými literárními texty – ale asi nejrovnoprávnější vztah mají slovo a obraz v jeho Zimním království. Básně se tu střídají s fotografiemi a celek vytváří smutnou i něžnou pohádku, z níž mrazí. Verše zrcadlí průběh milostného vztahu a fotky mapují opuštěné panenky, figurky či plyšáky z bizarního „útulku hraček“, který autor objevil v ukrajinském Lvově. Každá pohádka / začíná na hranici / nepravděpodobného // a potom bytosti / a hledání / a cesta // každá pohádka / končí návratem / k pravděpodobnému // pravdě podobné / nebo pravdivé. (Vybral Štěpán Kučera.)
Jarda Svoboda
Jarda Svoboda Solo
Indies Scope

Jarda Svoboda: Solo
Sólové album frontmana Trabandu je radostná zvěst z cest potulného kazatele, zemitý žaltář, v němž jsou vzýváni i Otec ohně či Královna noci a pošetilec je „ovíván vějíři nahých stehen“, jako by vyklouzl ze svitků Starého zákona. Svoboda po skácelovsku hledá pravdu v krajině, ovšem s horkokrevností pouličního muzikanta. A i když nepase po vybranosti formy, občas zasekne do uší dokonalý textařský háček: Svět se točí jako kotouč pily / hory si zuby nabrousily / na obloze mrak šedobílý / jsme tu právě teď a v tuhle chvíli / hora břicho mraku rozpárá. Tón albu udává harmonium, „varhany pro chudé“, na něž se Svoboda doprovází – a ten tón nesoucí se prý „mezi kostelem a hospodou“ je moc dobrý. (Vybral Štěpán Kučera.)