Hlavní obsah

Výběr Salonu: Hrabal, Blažek, Millerová, Krolop, Johanisová a Typlt

Právo, SALON

44 osobností vzpomíná na Hrabala, korespondence scenáristy Světáků, moderní adaptace Iliady, pražská německá literatura, ekonomičtí disidenti a monografie sochaře Ladislava Zívra.

Článek

Tomáš Mazal (ed.)

Tomáš Mazal (ed.) Via Hrabal

Novela bohemica

Foto: archív nakladatelství Novela bohemica

obálka Tomáš Mazal (ed.): Via Hrabal

Ze čtyřiačtyřiceti osobností, které přispěly do sborníku vzpomínek na Bohumila Hrabala, vyberme alespoň jednoho spisovatele, který tu svou v knize dokázal inspirativně vřadit do vlastního vnímání světa. Milan Kundera na příkladu hádky dvou přátel dokládá, že vnímal postoj k Hrabalovým knihám a jeho politické (ne)angažovanosti začátkem sedmdesátých let jako hranici mezi dvěma přístupy k realitě: Byl to nesouhlas, který stavěl proti sobě ty, pro které politický zápas je nadřazen konkrétnímu životu, nadřazen umění a myšlení, a ty, pro které smysl politiky je naopak v tom být ve službách konkrétního života, tedy též ve službách umění a myšlení. Možná že oba postoje jsou oprávněné. Zároveň jsou však jeden s druhým naprosto nesmiřitelné.

Vratislav Blažek

Vratislav Blažek Mariáš v Reykjavíku

Plus

Foto: archív nakladatelství Plus

obálka Vratislav Blažek: Mariáš v Reykjavíku

Den je krásný, Tu kytaru jsem koupil kvůli Tobě, Milenci v texaskách, Lékořice (textař). Třetí přání, Příliš štědrý večer (dramatik). Hudba z Marsu, Starci na chmelu, Dáma na kolejích, Světáci (scenárista). Případ pro začínajícího kata (herec). Blažej v románu Josefa Škvoreckého Příběh inženýra lidských duší. I z malého výběru toho, pod čím byl podepsán, čeho se účastnil nebo co vyvolal Vratislav Blažek (1925–1973), je zřejmé, že byl jednou z podstatných postav české populární kultury od druhé poloviny padesátých let do srpnové okupace 1968, po níž emigroval.

Z dopisů, jež z Německa posílal do Kanady jednomu ze svých karbanických kamarádů, režisérovi a producentovi Václavu Táborskému, vznikla pak kniha, kterou původně vydalo nakladatelství 68 Publishers.

Madeline Millerová

Madeline Millerová Achilleova píseň

Madeline Millerová Achilleova píseň Přeložil Tomáš Kačer.

Host

Foto: archív nakladatelství Host

obálka Madeline Millerová: Achilleova píseň

Dávat klasickým textům moderní šaty, zachovat látku, ale trochu jinak ji nastříhat… Za a) to je klasické lisování nápadů, pokud z toho něco poteče, tak se to musí prodat, nebo za b) takové činění má smysl, nejen proto, že tak budou přitaženi ke čtení noví adepti této krásné činnosti. Většina čtenářů nejprve nejspíše vybere za a), nicméně po přečtení změní názor na b). Madeline Millerová (1978) vystudovala latinu a klasickou řečtinu, to sice ještě nic neznamená, ale adaptace Homérovy Iliady (s pomocí starořeckých dramat) se jí náramně povedla. Stačilo hlavním hrdinům trojské války přidat více emocí a popsat jejich vnitřní život současným literárním stylem. Agamemnona jako bezskrupulózního vládce, Odyssea jako pragmatického politika a Achillea jako největší celebritu tehdejšího známého světa.

Kurt Krolop

Kurt Krolop O pražské německé literatuře

Kurt Krolop O pražské německé literatuře Přeložil Jiří Stromšík.

Nakladatelství Franze Kafky

Foto: archív Nakladatelství Franze Kafky

obálka Kurt Krolop: O pražské německé literatuře

Život mezi dvěma jazyky a dvěma zeměmi. Jako metronom. Narozen u Litoměřic, vysídlen do Německa, studia anglistiky, germanistiky a slavistiky v Halle, na přelomu šedesátých let působil na pražské filozofické fakultě, na konci téhož desetiletí v ČSAV, pak odvolán do NDR, kde mu byla znemožněna vědecká práce, v roce 1989 opět v Praze. Dvě přednášky Kurta Krolopa vycházejí poprvé česky. První, Ke vzniku a historii pražské německé literatury „expresionistického desetiletí“, byla vyslovena v Liblicích v roce 1965, druhá, Pražští autoři ve světle „Pochodně“, ve Vídni v roce 1989. Přestože oblast jeho odborného zájmu nabízí všemožné konstrukce (rekonstrukce, dekonstrukce) literární historie na základě jistých stop, Krolop pracuje jen s ověřenými fakty, nikdy se „nedomnívá“.

Naďa Johanisová

Naďa Johanisová Ekonomičtí disidenti

Naďa Johanisová Ekonomičtí disidenti Kapitoly z historie alternativního ekonomického myšlení

Stehlík

Foto: archív nakladatelství Stehlík

obálka Naďa Johanisová: Ekonomičtí disidenti

Finanční krize nám naplno osvětlila, že ekonomie je spíš víra než věda a že to, že neviditelná ruka trhu řídí svět pro naše dobro, je spíš dogma než realita. Univerzitní pedagožka, publicistka a aktivistka představuje 24 osobností, které na to přišly už dávno. Není to učebnice. Portréty Johanisová původně psala pro ekologický dvouměsíčník Sedmá generace a jejich jazyk tomu odpovídá, na omezené ploše se tu budují dramatické a čtivé příběhy. Ekonomické disidenty tak lze číst jako barvité, ale citlivé vizionářské medailónky i jako přehledný vývoj alternativních ekonomických myšlenek, které středněproudá ekonomie vstřebává jen s odporem.

Jaromír Typlt

Jaromír Typlt Ladislav Zívr

Kant

Foto: archív nakladatelství Kant

obálka Jaromír Typlt: Ladislav Zívr

Klíčový představitel českého sochařství 20. století Ladislav Zívr byl na knižních pultech dosud zastoupen pouze útlým katalogem vydaným k retrospektivní výstavě v Národní galerii v roce 2007. Byla to smutná situace, obzvlášť když jeho souputníci z legendární umělecké Skupiny 42 se už zhodnocení svého díla v důstojných monografiích dočkali (velmi zdařile František Gross z pera Evy Petrové, dostatečně Kamil Lhoták z pera L. H. Augustina a v nevyužité příležitosti František Hudeček z pera Jiřího Machalického). Nyní ale nakladatelství Kant vydalo obsáhlou a pečlivě připravenou monografii psanou Jaromírem Typltem, který se Zívrovou tvorbou dlouhodobě zabývá. Ve spolupráci s rodinou také sestavil soupis autorova sochařského díla a všechna jeho tvůrčí období podrobil důkladné analýze. Kniha vyšla v česko-anglické mutaci a představuje pečlivou a informačně vyčerpávající studii, o jaké bezpochyby sní každý umělec.

Související témata:

Související články

Výběr Salonu: Keller a Kolmaš

Dva profesoři, dvě knihy, dva jiné obory. Jan Keller o střední dřídě a Josef Kolmaš o „věcech tibetských”...

Výběr článků

Načítám