Článek
Sešity. Výběr z 331/2 čísel časopisu
Gallery
Časopis Sešity, který vycházel v letech 1966–1969, dokázal během necelých čtyř let pod vedením básníka Petra Kabeše představit literární generaci, která z dnešního odstupu představuje významnou část české tvorby druhé půle 20. století. Reprezentují ji jména Diviš, Gruša, Wernisch, Zábrana, ale první eseje tu uveřejnil kupříkladu i Václav Bělohradský. Výbor v roce 1999 uspořádal sám Petr Kabeš ve spolupráci s Jaroslavem Kořánem a později se na podobě svazku podílel ještě Dušan Karpatský. Díky Petru Kabešovi a jeho Sešitům jsem našel pár přátel, některé z nich na celý život, a to je víc než nějaká literatura, nějaké Umění, řekl Salonu o Sešitech básník Ivan Wernisch.
Tomáš Halík
Tomáš Halík Stromu zbývá naděje
Nakladatelství Lidové noviny
Jako každý rok přichází přední český teolog s novou knížkou. V patnácti esejích nastoluje řadu otázek. Finální K čemu potřebujeme Boha? uzavírá slovem, které prolíná všemi úvahami: je to naděje. Přesto zůstává Halík především kritickým komentátorem, který rozeznává rizika a nebezpečí jak fundamentalistických proudů křesťanství (s jejich oprašováním křižáckého tažení proti krvelačným mohamedánům), tak salonního buddhismu a taoismu se zřetelnou individualistickou snahou vyhnout se otázkám morálky a jejích dilemat.
Anna Gavalda
Anna Gavalda Člověk není nikdy úplně šťastný
Anna Gavalda Člověk není nikdy úplně šťastný Přeložila Dana Melanová.
Mladá fronta
Myslím si, že v základě každého příběhu je něco banálního, muž potká ženu, žena muže, někdo umře. Takže vést o tom příliš dlouhé řeči může čtenáři akorát zkazit dojem z četby a vůbec z literatury, prohlásila nedávno v rozhovoru se Salonem francouzská bestselleristka. Dáme na ni a budeme v anotaci na její nový román maximálně struční: sedmačtyřicetiletý architekt je navenek šťastný a spokojený, ale úmrtí zásadní postavy jeho mládí ho uvrhne do sebepochybovačných stavů. Nezbývá než zkusit právě v minulosti a sám sobě najít zpět rovnováhu.
Antonín Bajaja
Antonín Bajaja Na krásné modré Dřevnici
Host
Na poválečné dětství plné vzpomínek na baťovskou první republiku, vítání osvoboditelů chlebem a solí, popravy Němců a především na vzytčení železné opony a vše, co následovalo, zaměřil svou novou knihu Antonín Bajaja. Zlín přejmenovali na Gottwaldov a začal se likvidovat kdokoliv s nálepkou třídní nepřítel. Bajaja sleduje ve formě dopisů rozpady životů, rodin i nadějí, že to všechno nakonec bude jako dřív. Celou knihu začal psát už v šedesátých letech a původně ji vůbec nechtěl publikovat.
Frederic Morton
Frederic Morton Kámen ze Zdi nářků
Frederic Morton Kámen ze Zdi nářků Přeložila Vlasta Reittererová.
Paseka
Mezi rokem 1873, kdy Berek Spiegelglas přichází na Turecký plácek na předměstí Vídně, a anšlusem Rakouska se odehrává nový román Frederica Mortona. Ačkoli se ten snaží čtenářům a čtenářkám namluvit, že za úspěch Berekovy rodiny může kámen ze Zdi nářků, do nějž jednotliví členové mohou vkládat svá přání, každému dříve nebo později dojde, že hlavní zásluha patří právě hlavnímu hrdinovi. A kámen jen povzbuzuje víru v nejzákladnější hodnoty jakými jsou rodina a domov.
