Článek
Jón Gnarr
Jón Gnarr Jak jsem se stal primátorem Reykjavíku a chtěl změnit svět
Jón Gnarr Jak jsem se stal primátorem Reykjavíku a chtěl změnit svět Přeložil Zdeněk Dan.
Pragma
obálka Jón Gnarr: Jak jsem se stal primátorem Reykjavíku a chtěl změnit svět
Před místními volbami v Reykjavíku v roce 2010, v době kocoviny z krize, která na Island dopadla ničivou silou, založil komik Jón Gnarr Nejlepší stranu, Besti flokkurinn, aniž by chtěl víc než pobavit. Jenže lidé ho vzali vážně, jeho strana volby vyhrála a Gnarr se stal primátorem. Do roku 2014 splnil, co slíbil, a z politiky zase odešel. Dokázal, že změna je možná. Kromě jiného inspiroval hnutí Žít Brno, které je od loňska součástí vládnoucí koalice v moravské metropoli. Gnarr píše o tom, jak se to dělá, že je to těžké, ale že to jde. Jedna z hlavních podmínek: Radost ze života je vůbec nejdůležitější.
Alois Musil
Alois Musil Ze světa islámu
Akropolis
obálka Alois Musil: Ze světa islámu
Ještě dost let po roce 1989, pokud jsme vůbec měli potuchy o existenci Aloise Musila (1868 až 1944), jsme si mysleli, že je to někdo mezi Karlem Mayem a F. A. Elstnerem. Jeho zásadní postavení v české orientalistice bylo záměrně utajováno: za první světové války loajální emisar habsburské zahraniční politiky, ale také biblista a náčelník dvou beduínských kmenů. Český Lawrence z Arábie. V době první republiky autor mnoha populárně-vědeckých publikací o Orientu i knih pro mládež. Ale to nejpodstatnější dílo, jeho monografie o islámu, vychází až teď.
Jaroslava Vondráčková
Jaroslava Vondráčková Mrazilo – tálo
Jaroslava Vondráčková Mrazilo – tálo (O Jiřím Weilovi)
Torst
obálka Jaroslava Vondráčková: Mrazilo – tálo
Živě, s citem vyprávěná vzpomínková kniha textilní výtvarnice a spisovatelky, dychtivé účastnice dneska už legendárního kvasu dvacátých a třicátých let, kdy se ve „svých“ pražských kavárnách scházeli Češi, Němci a Židé, o intelektuálovi, jehož levicové smýšlení přivedlo jako jednoho z prvních do Sovětského svazu – a málem skončil v gulagu. Za knihu Moskva-hranice si později vysloužil nálepku trockisty, po válce dal nový život zachráněným kresbám terezínských dětí a krátký film o nich (byl spoluscenáristou) Motýli tady nežijí získal v roce 1959 Zlatou palmu v Cannes. Po samizdatu z roku 1979 první řádné vydání.
Helena Kokešová
Helena Kokešová Eduard Albert (1841–1900)
Helena Kokešová Eduard Albert (1841–1900) Český intelektuál ve Vídni
Vyšehrad
obálka Helena Kokešová: Eduard Albert (1841–1900)
Pozapomenutá, přesto významná postava českých dějin druhé poloviny 19. století. Rodák ze Žamberka se stal uznávaným chirurgem, jehož odborná autorita přesáhla hranice monarchie. Navzdory tomu nedostal univerzitní místo v Praze, Vídeň se k němu zachovala lépe. Pro českou věc přesto až do své brzké smrti horoval nejen jako vlivná společenská autorita s dobrými kontakty na politiky včetně ministerského předsedy Taaffeho, ale i jako překladatel českých básníků do němčiny a sám česky psal. Co zůstalo dodnes? Léčebna Albertinum v Žamberku a pražská čtvrť Albertov.