Článek
Allen Ginsberg
Allen Ginsberg Neposílejte mi už žádné dopisy
Allen Ginsberg Neposílejte mi už žádné dopisy Přeložili J. Zábrana, J. Josek, J. Rauvolf, F. Vašek, M. Machovec, J. Popel, L. Snížek, P. Jonssonová a L. Brožek.
Maťa
Dosud nejobsáhlejší výbor z tvorby nejvýznamnějšího amerického básníka druhé poloviny 20. století obsahuje i dosud nepublikované překlady. Editorovi Luboši Snížkovi se podařilo představit Ginsberga v jeho nejzákladnější kvalitě: jako kompaktní osobnost, jejíž obavy a varování se vlastně teprve dnes naplňují. Ale také jako básníka vzpurné naděje: …Já dávám svůj hlas australským domorodcům! / Ať oni řídí svět až Hi-Tech zničí všechny druhy a genetické řetězce / od velryb po oslí sémě (Světová karma, 1984).
Alex Švamberk: No Future!
Alex Švamberk: No Future! Kapitoly o britském punku
Maťa
Autor je publicista a duší pankáč, ale také nesmírně pracovitý člověk. Když něco dělá dostatečně dlouho, jako psaní o nejrůznějších kapelách a muzikantech, které se mu podařilo slyšet a hlavně vyzpovídat, knížka je skoro hotová. Tahle navazuje na předchozí o americkém hard coru a punku Nenech se zas oblbnout. Až na malé výjimky tu najdete prakticky všechno, co se za uplynulých šestatřicet let ve Velké Británii objevilo – od Sex Pistols po Deadline, nikoli vyčtené odjinud, ale v překvapivém bohatství rozhovorů uvozených osobními komentáři.
Jiří Pištora
Jiří Pištora Básně a brundibásně
Host
Ze své silné básnické generace je Jiří Pištora (1932–1970) znám nejméně. Když dobrovolně odešel ze života, znali čtenáři jen dvě jeho sbírky. Pištora byl rukojmím obou režimů; jeho otce jako odbojáře za okupace zastřelili, syn se kvůli otcově sociálně demokratické orientaci nemohl dostat na vysokou školu. V dějinách české literatury však zanechává nepřehlédnutelnou stopu. Jeho posmrtná sbírka Mezery v paměti (samizdat 1980) patří k tomu nejlepšímu, co bylo v české poezii napsáno. A kdo se zeptá, / na jak dlouho umřem, / tomu se uřezává / fant (Veselí). Svazek obsahuje také verše pro děti, tři autorovy eseje, archívní dokumenty a doslov Jiřího Gruši.
Dietrich Schwanitz
Dietrich Schwanitz Vzdělanost jako živý dialog s minulostí
Dietrich Schwanitz Vzdělanost jako živý dialog s minulostí Přeložili Daniela Petříčková a Miroslav Petříček.
Prostor
Proč nosit informace zbytečně v hlavě a snažit se je spojovat a využívat, když stačí umět googlovat? Ať za nás stroje i myslí, když už za nás pracují! Poslouchat moudra je nuda. Ale kniha o vzdělanosti německého spisovatele, historika kultury a anglisty Dietricha Schwanitze je jiný kafe. Nenajdete v ní žádné složité filosofické traktáty či rozbory toho, proč dochází ke vzdělanostnímu úpadku. Autor nekomentuje, ale nabízí svou představu o tom, co patří k základům vzdělanosti. V první části předkládá materiál (dějiny, umění, ideologie, vědecké obrazy světa), ve druhé popisuje, jak s ním pracovat.