Hlavní obsah

Výběr Salonu: Galbraith, Murgiová, Elíasson

Právo, SALON

J. K. Rowlingová jako zručný detektivkář, tradice Sardů a islandské minipovídky...

Článek

Robert Galbraith

Robert Galbraith Volání kukačky

Robert Galbraith Volání kukačky Přeložil Ladislav Šenkyřík.

Plus

Foto: archív nakladatelství Plus

obálka Robert Galbraith: Volání kukačky

Autorka knih o Harrym Potterovi (a velmi dobrého románu pro dospělé Prázdné místo) si chtěla napsat a vydat detektivku, aniž by se kolem toho strhl poprask. Vymyslela si mužské alter ego a pak se nejspíš jen usmívala nad pozitivními recenzemi, které do šikovného debutanta vkládaly velké naděje. Jenže pak vydavatel Rowlingové mluvil, o čem neměl, a vznikla senzace. Volání kukačky je však bez ohledu na všechen humbuk především dobrá detektivka. Cormoran Strike, soukromý detektiv, kterému se právě zhroutil soukromý život, vyšetřuje (sebe)vraždu slavné topmodelky. Společně se svou schopnou asistentkou Robin zkoumají prostředí úspěšných, bohatých a sjetých. Je to dobře vystavěné, svižné, s vtipnými dialogy. Dopsaný je už i druhý díl.

Michela Murgiová

Michela Murgiová Accabadora

Michela Murgiová Accabadora Přeložila Marina Feltlová.

Paseka

Foto: archív nakladatelství Paseka

obálka Michela Murgiová: Accabadora

V provozu menší kultury by měla být vyrovnaná nabídka bestsellerů a nových jmen, která přicházejí s jinou zprávou o nás a našem světě. Italka Murgiová (1972) napsala román ze začátku druhé poloviny 20. století z prostředí Sardů, původních obyvatel Sardinie, kteří dodnes udržují některé zvyky a tradice. Mariu, jež je pro svou matku jaksi nadbytečná, si vezme do opatrovnictví švadlena Bonarie Urraiová. Ta se pro šestiletou dívku okamžitě stává autoritou. Náhradní matka je však místní accabadorou, tedy osobou, která pomáhá nevyléčitelně nemocným ke smrti. Tato zvyková eutanazie je v katolickém prostředí tolerovaným řešením problému. Když se o tom Maria, již téměř jako dospělá, dozví, je zcela otřesena a odjíždí pracovat do Turína… Čteme román, nebo nějaký zmodernizovaný mýtus?

Gyrðir Elíasson

Gyrðir Elíasson Mezi stromy

Gyrðir Elíasson Mezi stromy Přeložili Lucie Korecká, Markéta Podolská, Jan Marek Šík, Pavel Vondřička.

Dybbuk

Foto: archív nakladatelství Dybbuk

obálka Gyrðir Elíasson: Mezi stromy

Jeden starý muž se doma podíval na knihovnu a dostal nápad. Knihy přemístil do krabic, prázdnou knihovnu odtáhl do středu pokoje, položil na zem, police pak přitloukl přes jednu polovinu skříně. Vznikl jakýsi kotec, do kterého se s polštářem uvelebil a začal si číst. Knihovna jako místo ke čtení, jako loď, úkryt, rakev? Tolik třístránkový příběh islandského spisovatele, básníka a překladatele – podobných je v knize téměř padesát. Každodenní situace proměněné díky pár větám v tajemství, v dobrodružství. Ale jakýmsi obyčejným způsobem, protože každodennost by nefungovala bez občasného vychýlení. Souběžně s tímto souborem vydalo nakladatelství Kalich Elíassonovu novelu Kniha od řeky Sandá.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám