Článek
Jan Faktor
Jan Faktor Jiříkovy starosti o minulost
Jan Faktor Jiříkovy starosti o minulost Přeložil Radovan Charvát ve spolupráci s autorem.
Plus
Dospívání v Československu poststalinistickém, šedesátých let a normalizačním. Takové spojení osobní vertikály a společenské horizontály se může stát snadno spisovatelským majstrštykem. Ale Faktorův román o početné „ženské“ židovské rodině, v níž je Jiřík jedním z mála mužů, je opravdu impozantním opusem, spojujícím prozaikovy schopnosti míchat tragédii s groteskou a cit pro experiment. Všeobecná upatlanost začínající normalizace a neskrývaná erotičnost – co vše z toho dokáže vytěžit! Autor se odstěhoval v roce 1978 do Berlína (do východní části), na románu pracoval od roku 1986, přičemž české vydání je spíše další novou verzí úspěšného německého originálu než jeho překladem.
Jurij Andruchovyč
Jurij Andruchovyč Moskoviáda
Jurij Andruchovyč Moskoviáda Přeložili Miroslav Tomek a Alexej Sevruk.
Fra
I když byl napsán před více než dvaceti lety, je Andruchovyčův román až nepříjemně aktuální. Spisovatelovo alter ego, ukrajinský básník Otto von F., a jeden jeho den v Moskvě. Impérium (Sovětský svaz) je před rozpadem, ale pro mnohé je daleko podstatnější, že chybějí sklenice na pivo. Hrdina jako karikatura Joyceova Leopolda Blooma prochází městem, každý prostor je definován jiným druhem alkoholu. Ukrajinská emancipace, literární ambice, milenka, která loví jedovaté hady, příslušník tajné policie, metro plné zmutovaných krys. Postmoderní karneval, ze kterého jde strach. A přesné glosy, jako když se popálíte kopřivami.
NoViolet Bulawayo
NoViolet Bulawayo Chtělo by to nový jména
NoViolet Bulawayo Chtělo by to nový jména Přeložila Markéta Musilová.
Odeon
Parta děcek v Harare, hlavním městě afrického Zimbabwe. Jedním z nich je Miláček, desetiletá dívka, jejíž táta odešel za prací do Jihoafrické republiky, máma je taky pořád někde pryč. Do školy už tu děti nechodí, probírají odpadky, kradou ovoce a zvykly si na charitu. Bin Ládin je pro ně stejná figura jako Mickey Mouse. Země je v rozkladu, protikolonialistický boj a étos se proměnily v další verzi nesvobody. Všichni sní o životě někde úplně jinde. Řez v místě i čase. Miláček, o pár let starší, se dostala ke své tetě do amerického Detroitu. Sen o nádherném životě se splnil, jídla je plná lednička, jenže ráj to není. Rozpad rodinných vztahů, tradičních hodnot, bytí v jakémsi vakuu, v jakési dočasné, přestupní stanici.
Juli Zeh
Juli Zeh Pod vodou
Juli Zeh Pod vodou Přeložila Jana Zoubková.
Host
Vystudovaný právník Sven provozuje na jednom z Kanárských ostrovů školu potápění. Jeho novými, bohatými klienty jsou Jola, herečka z dobré rodiny, jež se tu chce připravit na možnou roli v budoucím seriálu, a Theo, spisovatel, autor jediné knihy. Banální příběh... Pohledy, doteky. Flirt se okamžitě promění ve vášnivý vztah, který sledujeme paralelně ve Svenově vyprávění a v Jolině deníku. Stejná místa a časy, ale úplně jiný popis toho, co se děje. Klasický milostný trojúhelník, v němž hraje důležitou roli „život pod hladinou“, nebo přesněji řečeno jeho pravidla a překračování těchto pravidel, a taky alkohol, je možná jen zástěrkou k pečlivě připravené vraždě. Možná to ale Sven jen špatně pochopil.
Vavřince Szeghalmiho Listy ze světa stínů
Vavřince Szeghalmiho Listy ze světa stínů Přeložil Robert Svoboda.
Dybbuk
Třicet čtyři dopisů napsal Vavřinec Szeghalmi svému příteli od 30. září 1839 do 1. září 1840 o podivnostech v Užské župě. Lékař je postaven před řadu nevysvětlitelných událostí. Začíná to ženou, která je permanentně těhotná a rodí živé žáby. Vědecký pozitivismus či vůbec rozum pro to nemá vysvětlení. Szeghalmi je stále více nucen vše konzultovat s léčiteli, protože na uřknutí žádný klasický lék neexistuje. Kniha je dialogem o vědě a nadpřirozenu, o jejich nutné koexistenci (nic pro klub Sisyfos). A k tomu kongeniální Svobodův překlad, který musel „sestrojit“ dva typy jinořeči – odbornou a lidovou. Čtenář dostává mysteriózní, čarodějnicko-loupežnický a navíc doktorský krvák, který je vlastně velice aktuální.
Jaroslav David, Přemysl Mácha:
Jaroslav David, Přemysl Mácha: Názvy míst
Host, Ostravská univerzita
Kde si dáme sraz, nad Blatinou, na Farčatech nebo u Boušků? Když nebudou mít volno v Roháku, tak si sedneme na Palubě...Zkoumání toponym, místních a pomístních jmen, není jen úkolem lingvistiky. Zajímá se o ně i antropologie, sociologie, geografie, kulturologie, etnografie. Z toponym se vyděluje termín urbanonymum, označující vlastní jména objektů, jež jsou významné pro život města. Kromě oficiálních i tradovaných názvů je veřejný prostor vyplněn dalšími texty (billboardy, jména firem, transparenty, ukazatele nebo i graffiti), mluvíme o jazykové krajině. A nesmíme zapomenout, že názvy míst jsou i součástí našeho kulturního dědictví.