Článek
Umberto Eco
Umberto Eco Od hlouposti k šílenství
Umberto Eco Od hlouposti k šílenství Zprávy o tekuté společnosti
Umberto Eco Od hlouposti k šílenství Zprávy o tekuté společnosti Přeložily H. Lergetporer, G. Chalupská a K. Vinšová.
Argo
Umberto Eco: Od hlouposti k šílenství. Zprávy o tekuté společnosti
Svou poslední knihu – čtvrtý výbor z novinových sloupků známých jako poznámky na krabičkách od sirek – připravil Eco prý jen pár dní před smrtí a nazval ji Papé Satàn Aleppe podle záhadného Dantova verše, jehož význam se nikdy nepodařilo rozluštit. Ta slova, která jsou „matoucí a může se jimi ohánět kdejaký chytrák“, mají vystihovat jeho knihu i dnešní dobu, v níž a o níž byla napsána (český titul Od hlouposti k šílenství to vyslovuje explicitněji). Navzdory skepsi vůči „tekuté společnosti“ autor psal své novinové poznámky uvolněně, vstřícně a jiskrně a věnoval se v nich také intelektuálním kratochvílím – metafyzické podstatě detektivek nebo otázce, zda Bůh a Náhoda nejsou vlastně totéž.
(Vybral Štěpán Kučera.)
Reiner Stach
Reiner Stach Kafka/Rané roky
Reiner Stach Kafka/Rané roky Přeložil Vratislav Slezák.
Argo
Reiner Stach: Kafka/Rané roky
První ze tří objemných svazků Kafkova životopisu zahrnuje léta 1883–1911, kdy atmosféru v Praze určovalo stýkání a potýkání českého a německého živlu, jež ovlivňovalo i existence ekonomicky a společensky se vzmáhající židovské komunity. Kniha zkoumá, nakolik byl pro utváření Kafkovy osobnosti zásadní vliv institucí, včetně otcovské autority a přísného školství, a dalších rigidních pravidel života v době soumraku habsburské monarchie, která zanedlouho zmizí stejně jako křivolaké uličky pražského Josefova. Podle své soukromé mytologie se Kafka z tohoto života vystěhoval do literatury, Stach se však ptá, zda pro něj literatura nebyla naopak jedinou schůdnou cestou nazpět do života. Německý autor věnoval psaní Kafkova životopisu osmnáct let a výsledek je sám o sobě literárním dílem.
(Vybrala Pavla Horáková.)
Světlana Alexijevičová
Světlana Alexijevičová Modlitba za Černobyl
Světlana Alexijevičová Modlitba za ČernobylKronika budoucnosti
Světlana Alexijevičová Modlitba za ČernobylKronika budoucnosti Přeložili M. Jungmann a L. Dvořák.
Pistorius & Olšanská
Světlana Alexijevičová: Modlitba za Černobyl
Nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová (1948) vytvořila specifický literární žánr. Žurnalistickým způsobem (rozhovory se svědky, příbuznými či pozůstalými, ze kterých splétá text podobný kronice) popisuje dramatické události minulosti (např. sovětské angažmá v Afghánistánu, rozpad SSSR). Havárie v černobylské atomové elektrárně byla největší technologickou katastrofou ve 20. století. Část ruských historiků a badatelů se domnívá, že i výrazně přispěla k pádu komunistického režimu v Sovětském svazu. Původní verzi své knihy o Černobylu (1997) autorka později změnila a doplnila. Zmoudřeli jsme, celý svět zmoudřel – ale až po Černobylu, píše v úvodu knihy. Snad se neplete.
(Vybral Jakub Šofar.)
Zuzana Kultánová
Zuzana Kultánová Augustin Zimmermann
Kniha Zlín
Zuzana Kultánová: Augustin Zimmermann
Děj novely odehrávající se v Praze šedesátých let 19. století vykresluje příběh titulního hrdiny, který se společně se svou ženou Františkou a dětmi propadá stále níž a níž na společenském žebříčku. Přičemž každá nesmělá snaha o pohyb vzhůru znamená jen uspíšení pádu. Tam docela dole už je jen vzpurná touha otočit osud svůj a svých blízkých tak, aby se dotyční nejevili jako prohrávající, ale jako ti, kdo ponižující a nedůstojné životní podmínky svobodně odmítli. Novela je nominována na objev roku v rámci cen Magnesia Litera, a ať už vyhlášení příští úterý dopadne jakkoli, debut Zuzany Kultánové (1986) by rozhodně neměl zapadnout. Na to je příliš dobrý a příliš znepokojivý.
(Vybrala Klára Vlasáková.)
Štěpánka Jislová, Pavel Kosatík
Štěpánka Jislová, Pavel Kosatík Češi 1938
Štěpánka Jislová, Pavel Kosatík Češi 1938 Jak Beneš ustoupil Hitlerovi
Edice ČT, Mladá fronta
Štěpánka Jislová, Pavel Kosatík: Češi 1938. Jak Beneš ustoupil Hitlerovi
Posledními dvěma díly – týkajícími se období Mnichova 1938 a komunistického únorového převratu 1948 – se na sklonku loňského roku završila série komiksových zpracování scénářů historika Pavla Kosatíka, které paralelně pro Českou televizi natočil Robert Sedláček coby cyklus dokudramat České století. Ze všech devíti komiksů je zřejmé, že toto médium umožňuje soustředěněji předat Kosatíkovy interpretace uzlových bodů tuzemské historie, aniž by ale bylo devatero komiksových tvůrců ochuzeno o možnost využívat naplno různé osobité formální postupy. Například Emanuel Moravec zde v „mnichovském“ rozhovoru s prezidentem Edvardem Benešem doslova ztrácí pevnou půdu pod nohama…
(Vybral Zbyněk Vlasák.)
Pavel Kosatík, Karel Osoha
Pavel Kosatík, Karel Osoha Češi 1948
Pavel Kosatík, Karel Osoha Češi 1948 Jak se KSČ chopila moci
Edice ČT, Mladá fronta
Štěpánka Jislová, Pavel Kosatík: Češi 1948. Jak se KSČ chopila moci
…komunisté se zase v jednom okamžiku únorové krize jako kouzelníci proměňují ve své demokratické soupeře, aby je mohli přesvědčivěji parodovat. Asi nejpůsobivěji (i dle ohlasů) se s komiksovou formou vypořádal Vojtěch Mašek v díle z roku 1952 o komunistickém hledání nepřítele ve vlastních řadách, kde ji silně ovlivnil motiv odposlouchávání a kde je část scénáře prezentována právě jako přepisy odposlechů Gottwalda či Slánského. Ovšem zrovna tenhle díl oproti televizní verzi, postavené na bezprostředním kontaktu s duší obou podezíravostí a alkoholem prolezlých politiků, ztratil kus oné lidské roviny, která je při uměleckém portrétování i negativních postav historie to nejdůležitější.
(Vybral Zbyněk Vlasák.)
