Článek
Jakub Deml
Jakub Deml Zrození Šlépějí aneb Demlova „bílá kniha“
Academia
Jakub Deml: Zrození Šlépějí aneb Demlova „bílá kniha“
Z plánovaných třinácti svazků sebraných spisů Jakuba Demla vyšel čtvrtý, obsahující knihy a články z let 1912–1919. V tomto období se rodí „skutečný“ Deml, který vydáním textů Rosnička, Domů, Pro budoucí poutníky a poutnice a tří svazků Šlépějí vymezuje u nás úplně neznámý literární prostor, podobně jak to udělal v Británii Thomas Carlyle, ve Francii Léon Bloy a v Rusku Vasilij Rozanov. Útvar vzniklý setkáním deníkového záznamu, dopisu, eseje, filipiky a apologie předbíhá o několik desetiletí postmoderní postupy a je v české literatuře dalšími generacemi hojně využíván (nehledě na rozdílná směřování jednotlivých autorů). Však také Bohumil Hrabal opakovaně zařazuje Demla do pětice svých českých literárních učitelů (nebo spíše svatých).
(Vybral Jakub Šofar.)
Jakub Deml a literární tradice
Jakub Deml a literární tradice Cožpak to jsem chtěl, aby mne zařadili do literatury?
ÚČL AV ČR
Jakub Deml a literární tradice
Jakub Deml vstoupil do české literatury před více než sto lety, na rozdíl od mnoha svých souputníků, kteří jsou dávno zapomenuti nebo zmrtvěni jednoznačnými kritickými výroky, je však stále vzrušujícím autorem, který ovlivňuje současný literární provoz. V září 2016 se konala v Tasově konference o Demlovi a v následujícím roce vystoupili na fóru Ústavu pro českou literaturu AV ČR zahraniční slavisté-demlologové. Obojí vyústilo ve vznik almanachu: velmi různorodé nabídky pohledů na autorův život a dílo. Od překladů do polštiny, vlivu na slovenskou katolickou modernu, vztahu k Dalmácii po Demlovy dedikace či dva příspěvky redaktora Práva Michala Mocka (Deml a dílo Pavly Kytlicové a spisovatelova spolupráce s novojičínskou tiskárnou Kryl a Scotti). Německý slavista Alexander Wöll nabízí nové možnosti Demlova čtení. A velice osobní jsou deníkové záznamy (1973) Petra Holmana z cest po stopách Demla a Březiny.
(Vybral Jakub Šofar.)
