Článek
Petr Drulák
Petr Drulák Politika nezájmu:
Petr Drulák Politika nezájmu: Česko a Západ v krizi
Slon
obálka Petr Drulák: Politika nezájmu
Demokracie není cílem, nýbrž prostředkem k uspořádání snesitelné společnosti, vyjadřuje svými úvahami jeden z nejrazantnějších současných politologů základní problém dneška. Tržní společnost je sebezničujícím ideálem, pokud Západ bude pokračovat v důrazu na svobodu a rovnost na úkor bratrství – to jest na úkor péče o pospolitost. V přezírání smyslu pro zodpovědnost vůči obci jsou si liberálové a komunisté podobní, dovozuje autor, a stav dnešní české politiky je toho dokladem: nemá cíl kromě osobních ambicí politiků a vytratila se z ní péče o veřejný zájem. Nápravu lze podle Druláka tušit ve společenském hnutí, které dokáže vytvářet instituce zmírňující protiváhu rostoucí radikální nerovnosti.
Jiří Konůpek:
Jiří Konůpek: Proust a jeho románový svět
Pulchra
obálka Jiří Konůpek: Proust a jeho románový svět
Joyceův Odysseus, Musilův Muž bez vlastností a Proustovo Hledání ztraceného času mají mnoho společného. Nejen to, že patří k základním kamenům moderní světové literatury, ale i to, že počet lidí, kteří o těchto knihách mluví, mnohonásobně převyšuje počet lidí, kteří tyto knihy četli. Před Vánocemi vyšlo u nás třetí, revidované vydání Proustova veledíla a současně i první česká autorova monografie. Sepsal ji Jiří Konůpek (1919–1968), romanista a překladatel (nejen z francouzštiny, ale i z dalších jazyků). Vznikla nejspíše v roce 1966, v roce 1978 pak vyšla v samizdatu. Její čtení je jako lázeňská kúra, žádný „marťanský badatelský spíč“, žádné vykonstruované věty o ničem, nálože cizích slov, které je možno snadno vyjádřit česky. Proustovo dílo spěje jako samonosný živý vesmír vyzařující všemi směry v živném proudu tvořivého vývoje literatury…
Roman Rops:
Roman Rops: À la thèse
Nakladatelstvi Petr Štengl
obálka Roman Rops: À la thèse
…tiše se rozkrádá / smetí z popelnic (Prague Pride). Básník musí provokovat, sršet energií, nikoho nešetřit. Odmítat korektivy a korektury. Navádět a posmívat se. Nemít žádné svědomí, natož být svědomím národa. …požádejte dalajlámu / aby vás požádal / abyste žili ještě deset let (Zítra se bude střílet všude). Básník Roman Rops (1985) možná takový je. Zda mu to vydrží, to teprve uvidíme. Každopádně zatím slušně devastuje polituru české básnické almary (politura nemá nic společného s politikou – kdyby náhodou někdo nevěděl). Na stránkách (romanrops.blogspot.com) si můžete autorovu tvorbu „kontrolovat“. Musíme pokládat poesii / za diktaturu / za stroj na hnus / striktně byrokaticky řízený / libovolným lejnem u cesty (Metafora jako morální selhání). Pro milence klasické poezie je ovšem tato cesta zarubaná: Tady straší!
Peter Terrin
Peter Terrin Hlídač
Peter Terrin Hlídač Přeložila Jitka Růžičková.
Dauphin
obálka Peter Terrin: Hlídač
Michel pracuje jako hlídač v podzemních prostorách domu, kde bydlí bohatí lidé. Každý den se svým kolegou Harrym přesně dodržuje předpisy: čistá uniforma, časový rozpis obchůzek, kontrola a počítání střeliva, pravidla o chování k nájemníkům. Hlídači podzemí domu nikdy neopouštějí, nevědí, co je venku, nestarají se o to, nemají to v popisu práce. Jenže ve světě tam venku se jednoho dne něco stane. Když začnou docházet zásoby a na scéně se objeví třetí hlídač, začne se realita vyprávění proměňovat. A čtenář znejistí, protože postava třetího hlídače může být jen Michelovou představou. A kdo ví, zda vůbec existuje Harry!
Ali Smithová
Ali Smithová Tam někde za duhou
Ali Smithová Tam někde za duhou Přeložila Lucie Simerová.
Plus
obálka Ali Smithová: Tam někde za duhou
V jistém domě na jihu Londýna se koná vánoční večírek, kterého se účastní několik hostů. Jeden z nich, Miles Garth, se najednou zničehonic zamkne v prvním patře v hostinském pokoji a odmítá jej opustit. Majitelé domu nechtějí problém řešit pomocí policie, tak se snaží oslovit ty, kteří pana Gartha znají, aby se pokusili nějak se s novým nájemníkem domluvit. Z Gartha se pomalu stává celebrita, dům je obklopen jeho fanoušky a televizními štáby. Jazykovými hříčkami napěchovaný příběh je vlastně smutným popisem naší současnosti, v níž člověk prohrává sám se sebou vysoko na body. Čím šťastnější, tím nešťastnější. Faktem je, že historii vlastně tvoří nejrůznější věci, o kterých nikdo nic neví.