Výběr Salonu: Cave, Horák, Nebřenský

Nick Cave

Nick Cave Píseň z pytlíku na zvratky

Nick Cave Píseň z pytlíku na zvratky Přeložil Bob Hýsek.

Argo

Mýty okolo mě bublají jak roztavená umělá hmota. Kolik je dnes na světě zpěváků, kteří jsou schopni přimrazit posluchače k sedadlům? Kdože to? Omlouvám se, pro ty nejmladší tahle muzika asi moc neznamená, ale Nick Cave je v hudebním vesmíru jedna z mála superhvězd, které i kdyby vyhořely, budou dál svítit. Kromě skládání hudby, psaní textů a zpěvu je Cave také spisovatel. V roce 2014 vystupoval na severoamerickém turné ve 22 městech. Každé to město je kapitolou knihy, která vznikla z Caveových zápisků pořízených při přeletech z místa na místo na pytlících určených pro „zvládání nevolnosti“: básně, texty, nápady, zápisky, zážitky. Neřešte, zda by něco takového zajímalo čtenáře, pokud by byl autorem někdo méně známý. Je to zbytečné.

(Vybral Jakub Šofar.)

Ondřej Horák

Ondřej Horák Nebožtík

Akropolis

Konečně po čase česká próza, v níž minulost nebičuje břehy současnosti. Štěpán je mladý spisovatel, který surfuje na oné dnešní vlně servisu zabezpečujícího „správný“ literární provoz. Je zrovna na krátkém stipendijním pobytu v norském Oslu, ale klidně by mohl být v Lisabonu nebo Temešváru. Namistrovaný, pohrdavý, cynický, osamělý, a hlavně znuděný. Není to však čapkovský Foltýn, není samolibý, spíše je to nešťastný živočich hledající něco. Co ale? Čím by si měl naplnit život? Všechno vlastně má, nic ho nenutí k tomu, aby musel činit nějaká závažná rozhodnutí, tak svůj život plní jen pěněním nudy, z níž vyšlehává předstíranou pohodu. Kdy se to už konečně stane, to něco…?

(Vybral Jakub Šofar.)

Zdeněk Nebřenský

Zdeněk Nebřenský Marx, Engels, Beatles

Zdeněk Nebřenský Marx, Engels, Beatles Myšlenkový svět polských a československých vysokoškoláků, 1956–1968

Academia

Academia zahajuje novou ediční řadu České moderní dějiny svazkem, který se snaží na základě bohatého archivního materiálu popsat život vysokoškolské mládeže v poststalinském období, její názory na komunistickou ideologii a její postoje ke stranické teorii a praxi. Autor téma analyzuje ve třech podstatných oblastech vysokoškolské existence, v nichž docházelo k největším „nesouladům“: studentská manželství, vysokoškolské kluby a uplatnitelnost absolventů v zaměstnání. Navíc své zkoumání rozšířil o polskou zkušenost. V závěru konstatuje, že přestože mladá inteligence nedokázala zformulovat alternativu k mocenskému uspořádání společnosti, vystoupila ze soukromí občanských domácností a dala veřejně najevo své stanovisko.

(Vybral Jakub Šofar.)