Článek
Roberto Ampuero
Roberto Ampuero Případ Neruda
Roberto Ampuero Případ Neruda Přeložila Jana Lišková.
Host
O kolika nositelích Nobelovy ceny je napsán thriller? A o kolika, kteří mají Nobela za literaturu? Chile, rok 1973. Do smrti prezidenta Allendeho a nástupu generála Pinocheta zbývá pár týdnů. Pablo Neruda, prominentní chilský spisovatel a diplomat, ví, že souboj s rakovinou nemůže vyhrát. Osloví Cayetana Brulého, Kubánce, který v mládí Kubu opustil a který kvůli ženě žije v chilském Valparaisu, a přemluví ho, aby někoho našel. Musí být přitom ale zcela diskrétní. Díky tomu se Brulé dostane do Mexika, na Kubu, do Německé demokratické republiky či do Bolívie. Případ „vyřeší“, ale v Chile se zrovna mění dějiny a Neruda umírá... Roberto Ampuero (1953) je jedním z nejúspěšnějších chilských spisovatelů (byl taky nějakou dobu tamním ministrem kultury). A český čtenář se může znovu přesvědčit, že latinskoamerická próza má něco společného, i když dost těžko definovatelného. Magický realismus...? Proč ne.
Dan Rhodes
Dan Rhodes Antropologie
Dan Rhodes Antropologie Přeložil Vít Penkala.
Argo
Antropologie nezaujme tolik jednotlivými povídkami jako jejich celkem. Až v souboru 101 textů (které se navíc v originále skládaly každý ze 101 slova) se zdánlivě jednoduché anekdoty o lásce začnou prolínat a jejich síla se nespojuje, ale násobí.
Rhodes ve své literárním prvotině projevil odzbrojující cit pro zkratku, absurdno a poťouchlost, pod nimiž ovšem cítíme upřímnou melancholii. Jako třeba v povídce Duch: Když se má dívka probudila, zjistila, že ji posedl zlý duch. Okamžitě jsem zavolal exorcistu. Mohl přijít až večer, a tak jsme čekali. Házela po mně věci, proklínala moje jméno, snažila se mě uškrtit a nedovolila mi, abych ji líbal. Vlastně byla stejná jako vždycky, až na to, že nebyla pevně odhodlaná přivést mě na mizinu nebo znemožnit před očima všech. Začalo se mi to zamlouvat. Když exorcista konečně dorazil, poslal jsem ho pryč. Vysvětlil jsem mu, že to byl planý poplach.
Karel Hynie
Karel Hynie Kvantitativní analýza
Pistorius & Olšanská
Známý televizní dokumentarista Vašek Zbořil, čerstvý důchodce, dostal pozvánku na sraz absolventů pražské VŠCHT studujících v polovině šedesátých let. Zbořil se chemikem nakonec nestal, nicméně setkání se rozhodl zúčastnit. Cesta proti času byla příjemná. Při repasování vzpomínek se ale najednou vynořil případ spolužáka, který spáchal sebevraždu před zraky některých svých kolegů; všichni na to už dávno (raději) zapomněli. Dá se po padesáti letech ještě vůbec něco vypátrat, když si nikdo ani nepamatuje jeho jméno? Karel Hynie (1946), známý televizní producent, dramaturg a režisér, napsal klasickou českou nedetektivku, v níž je mnohem důležitější popis doby, lidí a jejich názorů než zločin sám. V tomto případě jde o komunitu homosexuálů, tajnou službu a mihne se zde i Allen Ginsberg. Minulosti se nedá utéci, anebo jen na padesát let…
Alexandra Berková
Alexandra Berková O psaní
Trigon
Tvůrčí psaní. Hmmm. Může učitel naučit svého žáka napsat povídku, novelu, román? My Češi jsme k tomuto typu vzdělávání většinou skeptičtí, pořád přetrvává představa o naší schopnosti improvizace, zlatých rukách, pragmatismu. Jenže absolventi kurzů tvůrčího psaní nemusí být nutně budoucí prozaici. Schopnost psát, umět pracovat se slovy, porozumět magii tvorby jsou dovednosti pro moderního člověka důležité. Prozaička a scenáristka Alexandra Berková (1949–2008) téměř dvacet let vyučovala tvůrčí psaní (např. na Literární akademii Josefa Škvoreckého). V roce 2008 dala pro Tvar dohromady jakousi kuchařku o psaní na pokračování. Text, který je sám o sobě literárním dílem. Zkuste si to jen tak bezpředsudečně přečíst. Třeba změníte názor…
Ota Ulč
Ota Ulč Škvorečtí
Ota Ulč Škvorečtí Čtyřicet let zážitků a korespondence
Šulc-Švarc
Více než čtyřicet let přátelství mezi rodinami Oty Ulče a Josefa Škvoreckého. Přátelství mezi emigranty v Severní Americe, lidmi podobných názorů, mezi autory. Přátelství mezi literárním učitelem a žákem. Nebo také jakýsi Samožerbuch II, z jiného pohledu popsaný chod nakladatelství 68 Publishers, v kontextu událostí světových, česk(oslovensk)ých i exilových. Komentované dopisy zachycují někdy už dávno zapomenuté kauzy, reakce, aféry, jména. Ota Ulč (1930), politolog a spisovatel a také velice plodný a svébytný publicista, vzdal hold svému kamarádovi, jednomu z nejvýznamnějších českých autorů druhé poloviny 20. století. A také jeho ženě Zdeně a české literatuře.
Josef Janda
Josef Janda Volný způsob
Dybbuk
Básníci, kteří se nebojí humoru, končí zpravidla u legrandy, která se povede jen občas a navíc působí lokálně a je časově omezená. Josef Janda (1950) je oproti tomu veselý přirozeně, což prokázal třeba ve své sbírce Dohořívající filozof (2010). Kniha Volný způsob obsahuje nevydané autorovy básnické soubory a cykly z období od poloviny sedmdesátých do konce osmdesátých let. Jandovo srdce bije surrealisticky, ale nebojte se toho tepotu. Díky mimořádnému smyslu pro detail se při četbě ocitáme v místech, dobách a situacích, které si už ani nechceme pamatovat. V kraji vládly dramatické poměry / střídaly se roční doby jen to svištělo (Problémy dramaturgie). Naopak ilustrační doprovod je současný. Minulost a přítomnost se náramně doplňují. Odvoďte si z toho, co je libo. Jistota je jistota. Taková ideologie, jedno jaká, je také jistota (Jistota je jistota).