V zámku a v podzámčí. Táňa Zabloudilová nad románem Emmy Clineové

The Guest (Host, nebo lépe Hostka), nový román čtyřiatřicetileté Emmy Clineové, přiměl nadšenou americkou kritiku nejen vzpomenout na zfilmovanou povídku Johna Cheevera Plavec. Už podruhé se totiž autorka trefila do citlivého místa spouštějícího americké rozjímání nad vlastní identitou. Její prvotina Rodina (česky 2017) byla inspirovaná rančem Charlese Mansona a jeho sekty; tentokrát se pustila do příběhu, který má leccos společného se současnými seriálovými a filmovými satirami o bohatých jako Bílý lotos, Boj o moc, Trojúhelník smutku, Na nože: Glass Onion nebo Menu.

Na rozdíl od těchto děl nás ale Clineová nenechává si luxus příliš užívat. Stačí jedna chyba a hrdince se její útočiště uzavře. Nastává bloumání dívky, která vlastní jen rozbitý telefon a pár kusů oblečení, jednou z nejbohatších částí USA. Komunitou plnou velkých domů, kde se lidé nebojí nechávat klíče pod květináčem. Představa vetřelce je jim příliš vzdálená. Tím se teď stává žena zvyklá chovat se spíše jako duch než jako narušitel systému.

Rozjímání nad popkulturními tituly satirizujícími životy superbohatých už dnes patří k nezbytné výbavě lidí, kteří se rádi orientují v kultuře – což nám právem může připadat podezřelé. Snadno lze díky těmto počinům nabýt příjemný pocit morální nadřazenosti i vyložené spokojenosti v momentech, kdy nám díla ukazují zoufalost, osamocenost nebo neschopnost svých zámožných hrdinů. Zobrazovaný luxus si přitom mnohdy můžeme na dálku užívat – a postavy zároveň odsuzovat a očekávat jejich spektakulární potrestání a konec, kdy se ocitnou přeneseně a někdy i doslova „ve sračkách“.

Některé ze zmíněných titulů nám také mohou připadat myšlenkově líné: nejsou o naději, pomstě ani revoluci, špatně to v nich většinou skončí s těmi v zámku i v podzámčí, a tak mnohdy působí jen jako příjemná zábava, která jde naproti naší frustraci.

Bestselleru Emmy Clineové jde však ještě o něco jiného. Nejenže díky atraktivnímu vzhledu a povolání své hrdinky nekompromisně zjevuje škálu akceptovaných genderovaných představ o lidech. Její žena bez vlastností, procházející dovolenkovou atmosférou amerického dostatku, nás navíc nebere do prostředí, od kterého si se smíchem můžeme držet odstup. Clineová nám zjevuje peklo, jež se dá přežít jenom s opiáty.

Ukazuje nám, jaké to je, paběrkovat v sousedství těch, kteří mají moc, a obrací nás tak více k sobě samým než k fascinaci bohatstvím. The Guest působí spíše jako horor. Co dělá existence superbohatých s námi ostatními? Možná bychom tak ostrou otázku čekali jinde než v knize plné pohledů na líné letní odpoledne.