Článek
Dvouletý plán Palestina: Konec okupace – ustavení státu spustil tehdejší premiér Fajád v roce 2009. „V dubnu 2011 na schůzce v Bruselu potvrdily světové organizace včetně OSN a Mezinárodního měnového fondu, že Palestina splnila předpoklady pro státní suverenitu,“ připomíná. A dodá: „Nic není dokonalé a je ještě hodně oblastí, kde se musíme zlepšit, ale důležité je to směřování. Chci zdůraznit zaprvé, že nedostatky se snažíme odstraňovat. A zadruhé – naše nedostatky neospravedlňují okupaci Palestiny Izraelem.“
V tom má jistě pravdu, ale klíčová je podstata zmíněných nedostatků. Palestinskou samosprávu totiž posledních sedm let ochromuje konflikt mezi stranou Fatah, která má větší vliv na Západním břehu Jordánu, a stranou Hamás, ovládající Gazu. Během občanské války v prvních měsících rozkolu zemřelo bezmála sedm set lidí, dnešní stav konfliktu můžeme novinářskou zkratkou označit za válku studenou. V posledních volbách, které proběhly roku 2006, Fajád kandidoval za Třetí stranu, jakousi alternativu obou hlavních politických proudů, a jistě i proto byl přijatelným kandidátem na premiéra. Spor mezi Fatahem a Hamásem ovšem následně Fajádovi znemožnil naplnění vize demokraticky fungujícího státu, takže „fajádismus“ v dnešních podmínkách zůstává spíš krásným snem o míru.
Volby se v Palestině nekonaly už osm let. „Je pravda, že by se mohly uskutečnit koncem letošního roku?“ ptal jsem se ho v říjnu. Odpověď Saláma Fajáda mimoděk dokresluje beznadějnou současnost rozklíženého palestinského státu. „Ano, volby by se letos měly konat. Je nesmírně důležité, aby se náš systém otevřel, aby začala probíhat nanejvýš potřebná společenská debata a našla se nová, demokratická rovnováha… I když zatím jsem neslyšel, že by ohledně konání voleb bylo zveřejněno nějaké oznámení.“
Je polovina prosince a po volbách ani vidu ani slechu.