Štěpán Kučera: Palmýra v nás

„A právě v tom tkví nemožnost spolužití náboženského a civilního světa. Od doby osvícenství měnila evropská společnost způsob svého myšlení na civilní,“ píše dále Vondruška. „Udělali jsme v tomto směru obrovský pokrok – srovnejme si jen myšlení a normy doby baroka a dneška. Právě proto, že se málo ohlížíme do minulosti, neumíme často ocenit, čeho jsme dosáhli a jaké chyby bychom neměli opakovat.“

Kdyby se historik Vondruška ohlédl do minulosti, viděl by, že o Palmýru muslimové pečují už od 7. století, kdy pod vládou Umajjovců zažívala období prosperity, a kdyby zaostřil na současnost, seznal by, že „islámské myšlení“ je jiné třeba v tolerantní Indonésii, nejpočetnějším muslimském státu na světě, a jiné v konzervativní Saúdské Arábii – přičemž ani tam se nebere ničení předislámských památek za „logické a správné“.

K chybám, které bychom neměli opakovat, jistě patří odklon od civilního myšlení k nefunkčním schématům a nálepkám jako „islámské myšlení“, případně „veřejnoprávní ideologové“ nebo „naivní představy aktivistů“ (namátkou vybírám z Vondruškova textu).

Před pěti lety mě v malém městě nedaleko Palmýry pohostil čajem syrský lékař, který mluvil plynnou českoslovenštinou, protože studoval medicínu v Bratislavě a pobýval v Brně, a který ztělesňoval evropské hodnoty přesvědčivěji než Vlastimil Vondruška. Dnes už je ten lékař možná po smrti, stejně jako statisíce dalších muslimů, kteří stáli v cestě Islámskému státu.

„Diskutujme nikoli o tom, čím minoritám údajně ubližujeme,“ končí autor svůj příspěvek zrcadlící obrovský pokrok evropské humanity, „ale raději o tom, jaké vlastní hodnoty ctíme a měli bychom bránit, jinak se záhy dočkáme toho, že se památky nebudou ničit jen na Předním východě. V malém už to začalo.“ V tom posledním lze s Vlastimilem Vondruškou souhlasit – jistě má na mysli nedávný incident, kdy vandalové železnými tyčemi vytloukli okna brněnské mešity.

Nepochybuji, že pan Vondruška byl motivován upřímným rozhořčením a dobrou vůlí zabránit fanatickým projevům. Bohužel si ale neuvědomil, že mu z pera vyšlo cosi, co v podstatné části neodpovídá postulátu formulovat problémy jasně a bez ideologických lží. Jestliže barbarské ničení v Palmýře pokládá za odpovídající islámu, pak fakticky přebírá lživé argumenty teroristů, kteří se vydávají za představitele islámu.

Muslimové za 14 století existence své víry a kultury staré památky neničili: podívejte se na staroegyptské monumenty, na antické památky v severní Africe – chuť ničit se objevila až ve 20. století. A silný hlavní proud duchovních a intelektuálních představitelů islámu toto barbarství odsuzuje. Významní islámští činitelé se snažili odradit tálibánce od ničení soch Buddhy v Bámjánu. Ničení v severním Iráku a nyní v Palmýře ostře odsuzuje významné centrum sunnitské ortodoxie káhirský al-Azhar. Vyzývá všechny lidi postavit se ,,proti zločinné činnosti teroristických organizací, které se snaží vyprázdnit arabský a islámský svět od jeho civilizačního a kulturního dědictví".

Pan Vondruška se velmi mýlí, když tvrdí, že barbarské ničení je ,,z hlediska islámského myšlení čin logický a správný". Jsou to nešťastná slova, sloužící, patrně proti jeho vůli, záměrům skutečné ideologické lži. A neprospívají snahám o návrat pokoje na Blízký východ a do vztahů mezi muslimy a Evropou.