Článek
Ve výhledu na nový rok má apokalyptické předpovědi v hlavách kdekdo. Naočkovali nás Mayové, podle kterých bude rok 2012 možná poslední. Další bezvýchodné vize přinesla finanční krize (to se rýmuje!) a internet. Ten nosí obden do schránek řetězové mejly o tom, že je načase pořídit si pozemky, deset pytlů zrní a arzenál pušek proti vyhladovělým hordám, kterých vznikne po zhroucení světové ekonomiky jistě dost. Vedoucí úředníci v bankách prý už dostávají tajné instrukce, jak a kde nakupovat pole, protože bankéři vědí, jak to dopadne. Jen to nesmějí nikomu říct, aby nevypukla panika.
Další verze apokalypsy jsou ještě drsnější. Strůjci Nového světového řádu plánují pomocí chorob omezit světovou populaci. Světové Židovstvo zaváděním ekologických programů zvyšuje cenu nafty a vede Evropu ke zhroucení. Američané se naučili ovládat počasí a přírodními katastrofami ničí konkurenty. A nejnovější verze: Čína stojí před kolapsem kvůli nedomyšlené politice jednoho dítěte a stáhne s sebou celý svět.
Co si ze zpráv o nadcházející těžké době (tedy než skutečně nastane) odnést? Že v časech nejistoty se lidé obracejí k literatuře. Všechny černé předpovědi se vyznačují literární kvalitou hodnou thrilleru. A thriller nad thrillery popisuje tajné služby, které vymýšlejí jednu verzi apokalypsy za druhou, aby zamlžily tu pravou, která se mezi nimi skrývá.
Esejista Jan Stern považuje konspirační a podobné teorie za odvrácenou stranu optimistické víry, že někdo dokáže ovládat svět, ví, co se děje a drží ten chaos v rukou. Není jisté, že je taková víra oprávněná. Ať už nás v roce 2012 čeká cokoliv, ať budeme o příštím Mikuláši rádi za bramboru nebo ne, zdá se, že nějaká změna přijde. Doba je jí těhotná. Každému o ní v hlavě straší nějaký příběh. A literatura, které lidstvo věří, se často mění ve skutečnost. Krásný nový rok!