Článek
V referendu o brexitu bylo pro odchod Británie z EU 52 procent voličů. Pro setrvání v EU jich hlasovalo 48 procent. V rakouských prezidentských volbách vyhrál zelený Van der Bellen nad hnědým Hoferem v podobném poměru. VUSA získala o dvě procenta víc voličských hlasů Clintonová, ale vzhledem k volebnímu systému se stal prezidentem Trump.
Výsledky byly ve všech třech případech těsné. O to trapnější je, když se vítězná strana začne chovat, jako by navěky převálcovala hřiště.
Při volbě českého prezidenta v roce 2013 získal Miloš Zeman nakonec 55 procent a Karel Schwarzenberg 45 procent hlasů. I tady se země dělila skoro na půlky. Od té doby se nás „alternativní“ média s pravdomluvností sobě vlastní snaží přesvědčit, že „valná většina“, „osmdesát“, nebo dokonce „devadesát“ procent národa si něco myslí a něco chce, zatímco proti je jen hrstka povalečů, placených ilumináty. Jsou to bláboly, podložené stejně jako ostatní názory na daných místech. Až půjdeme příště zase hlasovat o důležitém problému nebo funkci, bude výsledek víceméně těsný.
Byl bych proto rád, aby si zastánci té strany, která zvítězí, pokaždé uvědomili, že skoro půlka národa má jiný názor. Je v pořádku se radovat z vítězství a je v pořádku provádět tu politiku, která získala většinu. Obojí je ale dobré dělat s ohledem na ty druhé a ideálně se o další kroky pokoušet ve spolupráci s nimi. Druhou půlku národa prostě nevyhladíte. Ani Pol Pot v Kambodži to nezvládl, a to se fakt snažil, úderník!
Skutečný vítěz podá po zápase poraženému ruku. Ví, že příště může prohrát. A protože mám za to, že unavený a čím dál politováníhodnější Miloš Zeman příští prezidentské volby projede, obracím se s touhle výzvou hlavně na nás, jeho nevoliče. Chovejme se aspoň tak slušně jako osmiletí fotbalisté.
