Článek
Zůstaňme u literatury. Kromě toho, že Borroughes se ve skutečnosti jmenoval Burroughs a Kerouack Kerouac, jejich dílo různé státy podpořily mnohokrát. Především financováním překladů, nicméně Burroughs se mohl v sedmdesátých letech vrátit do USA díky protekčnímu místu učitele kreativního psaní na státní univerzitě v New Yorku a tomu, že městu mohl platit extrémně nízký nájem. Pokud jde o Kafku, publikoval svoje první texty mimo jiné ve státem podporovaných novinách a časopisech, třeba v přímo prezidentem Masarykem založené Prager Presse.
Jestli si Doležal nedokáže vybavit žádného dalšího významného autora sponzorovaného státem, můžeme mu pomoci. Třeba si vzpomene na jména jako Karel Čapek, Milan Kundera, Bohumil Hrabal, Ludvík Vaculík, Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Otokar Březina, Vladimír Holan, František Hrubín a vůbec na skoro celou českou literaturu 20. století. Pokud by pro něj byla málo světová, dá se mu z dějin vycucnout tisícihlavý seznam literátů, které podpořil či dlouhodobě podporoval stát. Začíná řeckými dramatiky od Aischyla po Euripida, pokračuje víceméně celou středověkou literaturou, Shakespearem, Goethem a z těch méně významných Machiavellim, Komenským, Swiftem, Hugem, Hessem, Borgesem, Faulknerem, Márquezem, Rothem, Updikem, Miloszem, Pazem, Singerem atd. atd. atd.
Kdyby nestačil tenhle zdaleka neúplný výběr z literatury, daly by se podobné seznamy sestavit pro hudbu, výtvarné umění, tanec, film, divadlo a všechny další druhy umění. Důvod, proč si Jiří X. Doležal nikoho takového „nemůže vybavit“, tedy neleží v realitě, ale v Jiřím X. Doležalovi. Nejen u něj je to už skoro pravidlo: Čím silnější slova používá, tím míň ví, o čem píše.
Co s tím? Pokud ze sebe chce člověk, který si před jméno dává titul PhDr., dělat veřejně blbečka, je to jistě jen jeho věc. Nemám ale tušení, proč mu to na své stránky dává týdeník, který prý rádi čítávají i lidé s ukončeným základním vzděláním.