Hlavní obsah

Štefan Švec: Naducané zlaté nic

Právo, Štefan Švec, SALON

Tak už víme, kdo napsal Písmo svaté. Bohuslav Reynek. Aspoň to tak vypadá ze hřbetu bible, která vyšla k Reynkově aktuální výstavě v Praze. Opravdu – na hřbetě té knihy je napsáno Bible B R Bohuslav Reynek.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Bibli Reynek do světa vyprovodili ředitel nakladatelství Euromedia Andreas Kaulfuss, pražský arcibiskup Dominik Duka a iniciátor projektu podnikatel Richard Fuxa.

Článek

Na biblereynek.cz se o autorovi píše: „Jak jako básník, tak jako grafik byl… Reynek vyznavačem prostoty… Jakékoli megalomanství, pozérství či exhibicionismus… mu byly cizí.“ Vydavatelé knihy se rozhodli tyhle nedostatky napravit.

Těžko najít megalomanštější, pozérštějsí a exhibicionističtější knihu, než je Reynkova bible (pardon, Bible Reynek). Její levnější varianta stojí kolem 7000 korun. Drahá verze s nově udělaným „originálním“ Reynkovým tiskem je za 65 000. Ne, nedostávám kopřivku z drahých svazků, přicházejí do módy. Paseka třeba vydala obří Váchalovu Šumavu umírající a romantickou, ta ale vyšla s pietou a hlubokým pochopením toho, kdo Váchal byl.

Bohuslav Reynek především nikdy bibli neilustroval. Vytvořil cyklus Job a spoustu grafik s několika opakujícími se novozákonními motivy. Bible Reynek je marketingový nápad, s nímž Reynek nemá nic společného.

Vnější podobu knihy prý vytvořili velikáni grafického designu profesor Zdeněk Ziegler a studio Aleše Najbrta. Určitě museli mít důvod, proč při prezentaci díla nejskromnějšího, nejtiššího a snad i nejpokornějšího grafika naší historie použili nabubřelou zlatou ořízku s ještě zlatějšími nápisy. Proč je na vazbě knihy člověka, co většinu života strávil na statku v Petrkově, jako textura vyražený cestovní kříž se zaostřenou špicí, jejž používali španělští křižáci při taženích do Jeruzaléma. Kříž, co odkazuje k meči.

Nevím, možná to nějaký důvod má. Možná byl Bohuslav Reynek vlastně takový brýlatý obecní křižáček, co ve stínu své chudoby snil o velkých zlatých biblích. Ale spíš bych řekl, že ne. Z Reynkova díla by se určitě dala udělat drahá a vkusná kniha, respektující jeho vlastní i biblické poselství. To by ji ale nesměli připravovat lidé, kteří si ve zprávě o zahájení výstavy pletou Škaredou a Popeleční středu. Kteří z otevření expozice petrkovského samotáře udělali popovou hupsandu se sexy tanečnicemi a tlustým Ježíšem, co vstával z mrtvých do falešného dýmu.

Foto: Petr Horník, Právo

Kritik Štefan Švec

Podle biblereynek.cz má ta kniha mít „hodnotu nejen duchovní, ale také investiční“. Jasně, to chodívá ruku v ruce. Předražený šunt se v penězích i v duši vždycky zhodnocoval nejlíp. Stránky se nestydí knihu označit za „vydavatelský skvost století“. Hm. Kardinálu Dukovi, který se s tou věcí nechal spokojeně fotit, by měl někdo říct spíš klasické: „To je hnus, velebnosti.“

Související témata:

Související články

Štefan Švec: Umění nesouhlasit

Promiňte, že ještě otravujeme s Chomským. Skoro každý už o něm něco řekl, ještě nedávno se člověk bál otevřít mikrovlnku, aby i ona neměla názor na utrpení...

Štefan Švec: Svoboda slona

Se svobodou slova je to jako s každým ideálem. Zaklíná se jí kdekdo, vážně to s ní myslí málokdo a do důsledku nefunguje nikde. Zajímavě to ukázala kauza...

Výběr článků

Načítám