Hlavní obsah

Štefan Švec: Kompas Kundera

Právo, Štefan Švec, SALON

Spor o Milana Kunderu zjevně klepl na nějakou morální brňavku, kterou jako národ máme. Proto se každou chvíli znovu vynoří. Nedávno se tak v novinách objevil další „důkaz“ Kunderova udavačství. Nedokazuje sice nic jiného než originalitu protokolu, který už známe a o jehož původu v 50. letech nikdo rozumný nepochybuje, ale na exhumaci pořád stejných diskusí stačil.

Foto: Petr Horník, Právo

Štefan Švec

Článek

Málokdo si přitom uvědomuje, že tahle aféra není o minulosti, ale o současnosti. Minulost je víceméně daná. I kdyby Kundera neudal, vzorem morálky není. I kdyby udal, zůstává jeho umění velké. Mohl být klidně udavač z povolání, jeho romány dál patří k tomu nejlepšímu, co u nás v posledním půlstoletí vzniklo. Talent se prostě ukazuje v lidech složitých, Hamsun byl kolaborant, Nezval koryfej komunistů, Oscar Wilde souložil s chlapečky a do Jarka Nohavici se taky trefuje dobře. I jeho dílo tu ale bude déle než kosti všech pohoršenců, kteří jím tak hrdě pohrdají. Naproti tomu morální velikáni přes všechnu snaživost Jiřího Stránského obvykle uměleckou genialitou neoplývají.

Jestli Milan Kundera udal, ví dnes jistě jen on a Bůh. Kdyby byl udavačství nepromlčitelný zločin, žádný normální soud by ho podle dostupných důkazů neodsoudil. Na druhou stranu ten policejní papír existuje a něco se v něm píše.

Foto: ČTK

Milan Kundera

Kundera a Bůh si otázku viny nějak vyřídí. To, jak se k ní stavíme my, mluví o nás. Pozoruhodné je, že nikdo neříká „já nevím“. Všichni mají názor, a to dokazuje jediné: že ho vlastně měli už předtím, že žádné důkazy nepotřebují. O Karlu Sabinovi se dá nezávisle prohlásit: „donášel (a psal dobrou literaturu)“. O Milanu Kunderovi ne. Poctivě vyslovit lze jediné: „pravděpodobně byl na policii a udal, ale neznáme okolnosti, motivy, a ani ta přítomnost na lampárně není stoprocentně jistá – chybí obvyklé náležitosti jejího záznamu jako podpis či číslo občanky“. Jednoduše řečeno: „nevím“.

Kunderovi fanatičtí obránci připomínají houf modloslužebníků, kterým někdo pomočil bůžka. S absurdním pohoršením mluví o spiknutí a odmítají připustit, že nějaký papír vůbec existuje. Jsou legrační. Kunderovi pomlouvači jsou ale kromě směšnosti navíc nebezpeční. Nejdou pro slovo daleko a jejich vlastní morálka stojí na hřbetech zadupaných hříšníků. Neodsoudilli by Kunderu podle dostupných důkazů žádný normální soud, tribunál těchhle správňáků ho vyloučil ze slušné společnosti okamžitě, jednohlasně a s vervou, jako se vylučovalo ze strany v Žertu. Bodrých Pavlů Zemánků je v každé době dost.

Kauza Kundera je dobrý kompas pro dnešek. Obejděte velkým obloukem každého, kdo v ní má jasno.

Související témata:

Související články

Štefan Švec: Národ amatérů

Prostě to neumíme. Ve výročních knižních skvostech, které vydává Spolek českých bibliofilů, jsou chyby. Pražské plesy v opeře připomínají srazy nagelovaných...

Štefan Švec: Mlha, co dusí rádia

Pamatujete pravěk? To byla doba, kdy slova písní z rádií dávala smysl. Text k popové písničce byla tehdy literatura. Dneska je to marketing.

Štefan Švec: Nový Kafka přijde

Divím se, že už tady dávno není. Zrodit ho může jenom tahle země, žádná jiná. Ale právě ona má potenciál vyprodukovat jich tucet ročně.

Výběr článků

Načítám