Článek
Pomocí jednoduchého triku můžeme z útisku obviňovat dnešní Němce, Rusy, Američany, komunisty, katolíky, Židy, „fašisty“ i „kolaboranty“. EU rovná se přeci Říše a komunistický blok, Rusko rovná se gulagy a normalizace, muslimové rovnají se Saracéni, co jsme je porazili roku 1683 před Vídní, a USA rovnají se čert.
Podobné hry se hrály odjakživa všude, kde bylo třeba zburcovat masy. Rusové si ujíždějí na Velké vlastenecké válce a Maďaři dlouhodobě oplakávají Trianon. O jak nebezpečné hry může jít, ukázala jugoslávská tragédie před dvaceti lety, ale nikdo se nepoučil.
Čeští burcovači mají teď díky výročí čerstvou hvězdu, přesně 700 let starou. V sobotu bude prý velká demonstrace k výročí narození Karla IV. – svolává ji SPD Tomia Okamury.
Je trochu zvláštní, že čeští vlastenci opěvují Karla IV., na českém trůně totiž vládl tento muž jako Karel I. – čeští Karlové ani celkově čtyři nebyli, posledním zůstává Karel III., známější ovšem jako Karel I., poslední císař rakouský. Náš „otec vlasti“ vládl jako Karel IV. Svaté říši římské, což bylo cosi územně nebezpečně připomínající EU středověku.
Možná je vlastencům na Karlovi sympatické, že podobně jako oni dělal v češtině chyby. Na rozdíl od nich ovšem mluvil plynně francouzsky, italsky, latinsky a německy.
Každopádně je divné, že lidé, do jejichž programu patří vystoupení z Evropské unie, jdou oslavovat muže, který je symbolem evropanství jako nikdo jiný. Chlapce vychovaného na francouzském dvoře. Vládce, který procestoval Evropu křížem krážem, sjednotil její velkou část a dal jí řadu jednotných zákonů. Potomka rodu z Lucemburku, ve kterém dnes sídlí Soudní dvůr Evropské unie, sekretariát Evropského parlamentu a část Evropské komise.
Karel IV. se stal „otcem vlasti“ proto, že nás propojil s Evropou. Otevřel tu univerzitu, kterou ovládali cizinci. Zval sem cizí stavitele a umělce. Plánovaně stavěl a skupoval sídla a statky, spojující české země s jádrem západního světa. Toužil změnit tradiční obchodní stezky tak, aby vedly přes nás. Karel IV. byl největší Čech, protože se nebál ovlivňovat osud celé Evropy a české země učinil jejím centrem. O totéž bychom se měli snažit my.
No, třeba to na demonstraci vlastencům někdo řekne. Historia magistra vitae.